Obvodního lékaře Handla již v roce 2015 odsoudil městský a následně i Nejvyšší soud k osmiměsíční podmínce za neposkytnutí péče vážně nemocné matce, se kterou bydlel. Její zdravotní stav byl natolik závažný, že po převozu do nemocnice během dvou týdnů zemřela.
Handl se u soudů bránil tím, že mu matka vysloveně zakazovala, aby se k ní přibližoval, a svým chováním terorizovala celou rodinu. Žena sice synovu pomoc vytrvale odmítala, podle nižších soudů měl ale Handl i přesto povinnost zajistit jí lékařskou péči.
Handl se svou stížností uspěl až u Ústavního soudu, který uznal, že lékař nemusí poskytnout pomoc člověku, který ji nechce. „Při respektování autonomie jednotlivců musí do určité míry platit, že každý je strůjcem svého štěstí. Stát má pouze omezenou možnost do tohoto rozhodování zasahovat a toto právo omezovat. V případě svéprávné dospělé osoby, jejíž rozhodovací schopnost není vyloučena momentální situací, není legitimní, aby stát umožnil zásah do její nedotknutelnosti z důvodu ochrany jí samé,“ uvedl v odůvodnění soud (více o rozhodnutí Ústavního soudu čtěte zde).
To potvrdil i řešitel Radek Mařík v pondělním líčení. „Poškozená byla podle mnoha svědků schopna svobodně projevovat svou vůli. Je třeba plně ctít zásadu svobody a autonomie vůle člověka,“ uvedl Mařík v rozsudku.
Státní zástupkyně namítala, že se během soudního procesu dostatečně neprojednával psychický stav lékařovy matky. Podle ní brala silné léky, které mohly ovlivnit její rozhodovací schopnosti. Řešitel ale této připomínce nevyhověl, protože matka obžalovaného nebyla nikdy prohlášena za nesvéprávnou.
