Dům patřil už neexistující armaturce Merkanta a Žídkovi jej prodal správce konkursní podstaty společnosti Jaroslav Horký. Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že by odpad do základů nechalo uložit vedení armaturky.
V kupní smlouvě je uvedeno, že prodávající prodává nemovitost do výlučného vlastnictví se vším všudy, jak to stojí a leží. "Za vady přenechaných věcí tedy žalovaný neodpovídá," rozhodla soudkyně Natálie Krausová.
Zdůraznila, že vzhledem k tomu, že jde o občanskoprávní žalobu, musí být žalobce aktivní a snažit se prokázat svá tvrzení. "Žalobce však nenavrhl ani nedoplnil další důkazy. A soud nemůže nahrazovat jeho nečinnost," pravila.
Michal Žídek k soudu nepřišel, nedostavil se ani právní zástupce. Místo pro žalobce zůstalo prázdné. "Nešli jsme tam. Tušili jsme, jak to dopadne. A další důkazy? Ty je těžké sehnat," reagoval dodatečně Žídek. "Určitě se ale odvoláme," oznámil. Jaroslav Horký řekl, že vzhledem k výsledku soudního řízení Merkanta nebude se sudy nic dělat.
Michal Žídek koupil domek v Opavě-Předměstí od Merkanty roku 2002 a společně s otcem Petrem Žídkem už žádal o pomoc desítky institucí. Teď jejich spis zkoumá například Ekologický právní servis v Brně. Skládku, o jejíž existenci před koupí domu neměl tušení, není schopen sám zlikvidovat, neboť podle odhadu odborníků by to stálo přes tři miliony korun.
Za dům přitom dal milion a tři sta tisíc. Stát zatím nehodlá odpad likvidovat, protože podle zpracovaného a magistrátem zaplaceného posudku nehrozí akutní nebezpečí, není ohroženo životní prostředí ani zdraví lidí žijících v okolí. Sudy by měly podle posudku vydržet řadu let, avšak postupně reziví, místy je už poškozený i beton, do kterého byly před asi patnácti lety zality.
Pomůže Ekologický právní servis?
"Takhle to rozhodně nemůže zůstat! Bojíme se. Syn chtěl zeď rozbourat, ale co by bylo pak?,“ uvedla babička Michala Žídka Ema, která v dvougeneračním domě navazujícím na průmyslové objekty bydlí se synem a vnukem. Říká, že má zdravotní potíže všeho druhu a nevylučuje, že se na tom podílejí i odpady ve sklepě.
Jde asi o sedm a půl tuny kyselých galvanických kalů, odpadů z elektrolytického leštění nerezových ocelí. Vedení armaturky je nechalo uložit v bývalé správní budově firmy, nyní domu Židkových, při její rekonstrukci kolem roku 1990. Nikde to nebylo zaznamenáno, až na to, že bylo v plánech zakresleno zmenšení sklepních prostor.
Odpady jsou ve sklepě zazděny. Správce konkurzní podstaty Merkanty Jaroslav Horký tvrdí, že o sudech nevěděl, proto o tom nemohl informovat Žídka. To, že to naopak věděla, přiznala současná šéfka odboru životního prostředí opavského magistrátu Marie Vavrečková, která v době ukládání sudů pracovala v Merkantě jako technoložka.
Žídek na ni a dalšího bývalého zaměstnance armaturky podal trestní oznámení kvůli podezření z ohrožení životního prostředí. "Kyselina už sudy rozleptala, může zamořit dům i okolí, dostat se do spodní vody," vysvětloval Michal Žídek. Policie však věc odložila s tím, že se nestal trestný čin.
Radek Motzke z Ekologického právního servisu v Brně se domnívá, že je šance dosáhnout obnovení trestního řízení. "I když zatím jsme se s panem Žídkem nedohodli, jestli je budeme zastupovat, spis už máme. Podle toho, co jsem si přečetl, se domnívám, že se trestný čin stal a bylo by reálné obnovit trestní řízení za nelegální nakládání s nebezpečným odpadem," uvedl Motzke. Dodal, že se s podobným případem ještě nesetkal.
Žídek se může proti rozhodnutí opavského soudu odvolat k ostravskému krajskému soudu. "Udělám to a požádám o právnickou pomoc," řekl.
