Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zakázal vydávat paměti komunisty Biľaka. Knihu zničte, nařídil

  17:37aktualizováno  17:37
Kontroverzní knihu s názvem Až po mé smrti, obsahující paměti význačného komunistického funkcionáře a politika Vasila Biľaka, musí vydavatel stáhnout z prodeje a výtisky zničit. Rozhodl o tom soud, který tak vyhověl Biľakovým potomkům. Ti tvrdili, že vydavatel nemá na vydání pamětí jejich otce práva.

„V mých úvahách dominuje to, že nejde o občanskoprávní spor, ale o to, aby se veřejnost nedozvěděla pravdu o Biľakově roli v srpnových událostech roku 1968,“ zhodnotil snahu Biľakových dědiců vydavatel Svatopluk Štefl. Kniha podle něj obsahuje informace natolik závažné, že veřejnost má právo je znát. 

Jiného názoru jsou však Biľakovi potomci Dmitrij Biľak a Naděžda Ševcová. Po vydání knihy s názvem Až po mé smrti, která obsahuje paměti jejich otce, vydavatele nařkli, že k dílu nemá autorská práva. Soudně dosáhli stažení knih z prodeje a zničení již vydaných výtisků. Toto rozhodnutí potvrdil v úterý Vrchní soud v Praze. 

Vasil Biľak na archivním snímku

Vasil Biľak

Soudkyně Dagmar Javůrková vysvětlila, že ani neměla jinou možnost. Vydavatel totiž v minulosti nevyužil termín, do kdy se k nařčení z porušení autorských práv mohl vyjádřit. „Moje matka, jednatelka společnosti, měla zdravotní problémy a oznámení zaslané do datové schránky tak ušlo její pozornosti,“ vysvětlil tuto chybu Štefl. Na verdikt to však vliv mít nemohlo.

Bál se vězení a vzpomínky nejdřív vydat nechtěl

Paměti Vasila Biľaka vyšly už v roce 1991 pod názvem Miľníky môjho života, ale podle Biľaka to bylo „pirátské“ vydání bez jeho souhlasu. Později ho s prosbou o vydání pamětí oslovil právě Svatopluk Štefl z vydavatelství BVD.

 „Kontakt s ním mi zprostředkoval ve druhé polovině 90. let Ján Riško, bývalý ředitel Československého rozhlasu. Biľak nejprve nesouhlasil. V té době byl vystrašený, měl obavy z trestního stíhání, ale potom se nám ho podařilo zlomit,“ uvedl Štefl. 

Vasil Biľak

Významný slovenský komunistický politik. Od padesátých let byl členem Slovenské národní rady, později poslancem Národního shromáždění ČSSR a následně až do prosince 1989 poslancem Federálního shromáždění. Při událostech Pražského jara byl zastáncem nejkonzervativnějších názorů ve straně, vystupoval proti reformním tendencím a proti Alexandru Dubčekovi. Pravděpodobně měl velkou roli při pozvání vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V této souvislosti byl po listopadu 1989 také trestně stíhán, nicméně stíhání bylo zastaveno. 

Biľak tehdy čelil obvinění, že podepsal zvací dopis pro vojska Varšavské smlouvy. Až později státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo. „On sám nikdy nepřipustil, že by byl autorem zvacího dopisu. Když jsem mu ale kladl otázky, přiznal, že o invazi předem věděl. Měl prý nabídku, že se po ní dostane do čela strany, ale údajně ji odmítl,“ popsal setkání s Biľakem v 90. letech vydavatel. 

K vydání pamětí dal prý Biľak jen ústní souhlas a vymínil si, že kniha smí vyjít až po jeho smrti. „Zakázal nám také cokoli krátit, měnit nebo doplňovat,“ dodal Štefl. Biľak mu tehdy také poskytl několik stran nového textu, který vydavatel do chystané knihy zařadil. 

Bývalý vysoký funkcionář KSČ zemřel v únoru 2014 ve věku 96 let. Štefl záhy vydal jeho paměti včetně pozdějších dodatků a s komentářem historika Vladimíra Čermáka. Po několika měsících ho ale Biľakův syn Dmitrij, se kterým podle svých slov Štefl také jednal a který o chystaném vydání předem věděl, osočil z porušení autorských práv. Protože se Štefl včas nebránil, soudy rozhodly o stažení knihy z prodeje a zničení zbývajících výtisků. 

„Nechápu, jak je vůbec možné, aby byla z formálních důvodů veřejnosti upřena kniha, která informuje o historii týkající se deseti milionů lidí,“ posteskl si vydavatel. Publikace Až po mé smrti se ještě před zákazem prodalo několik tisíc kusů.

Zda se Biľakovy paměti budou moci v budoucnu zveřejnit, není jisté. Právního zástupce Biľakových Petra Maršálka se redakci nepodařilo kontaktovat, u soudu se nechal zastupovat kolegou.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Všude bylo strašně krve. Češka promluvila o útoku žraloka na manžela

Ilustrační snímek

První dovolená v Egyptě se pro rodinu z malé moravské obce stala doslova hororovým zážitkem. Dva dny před odletem domů...



Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...



Další z rubriky

Lidé poslali rodinám padlých vojáků v Afghánistánu více než 7 milionů

Pietní ceremoniál při příletu ostatků tří českých vojáků padlých v Afghánistánu...

Na pomoc rodinám českých vojáků zabitých při nedávném sebevražedném útoku v Afghánistánu lidé poslali již přes sedm...

Francouz šel 2 200 kilometrů uctít v Litvínově strýce a jiné oběti válek

Francouzský spisovatel Laurent Guillet na litvínovském hřbitově.

K památníku na litvínovském hřbitově dopoledne dorazil po téměř 2 200 kilometrech pěšky francouzský spisovatel Laurent...

Nejlepší fotkou roku 1968 je snímek raněného muže z 21. srpna

Fotografie Bretislava Hyblera „Raněný na nosítkách“ vyhrála v soutěži Českého...

Fotografie Břetislava Hyblera „Raněný na nosítkách“, kterou pořídil 21. srpna 1968 na Vinohradské třídě, vyhrála v...



Najdete na iDNES.cz