"Ačkoliv Nejvyšší soud upřednostňuje osobní styk rodiče s dítětem, může být v odůvodněných případech tento osobní styk nahrazen stykem nepřímým, a to třeba i pomocí elektronických prostředků, jako je mobilní telefon, elektronická pošta, komunikace přes Skype, Facebook či jiné sociální sítě," vysvětlil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig v tiskové zprávě.
Soud tak chce zabezpečit udržení rodinných vazeb dítěte s rodičem, který nemá dítě ve své péči.
V praxi půjde podle mluvčího o případy, kdy se dítě s rodičem nemůže scházet, třeba kvůli značné vzdálenosti mezi nimi, kvůli nemoci, nebo kvůli tomu, že je rodič ve vězení. "V těchto a podobných případech by soudy měly zvažovat nepřímý styk namísto osobního styku, nebo vedle něj," poznamenal Knötig.
Jednou za dva týdny telefon a mail
Sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu vychází z rozhodnutí libereckého soudu z loňského června. Tehdy soud upravoval podmínky pro setkávání rozvedeného otce s dcerou, která nemá vlastní mobil, ačkoli jí otec už jeden koupil.
Soud tehdy matce uložil, aby zajistila přítomnost dcery u počítače a u matčina mobilního telefonu v soudem určenou dobu. Otci pak soud umožnil, aby každý lichý týden poslal dceři na její mailovou adresu jednu zprávu. A matka musí dceři umožnit si mail přečíst a na zprávu odpovědět. Každé pondělí sudého týdne pak může otec dívce v určenou dobu zavolat. Podle Knötiga to tak soud nařídil proto, aby si mohla dívka s otcem "operativněji sdělit aktuální situaci a informace".
"My to jednoznačně vítáme, protože stojíme o kontakt s vlastními dětmi, jak jen můžeme. Problém je v tom, zda soudy nižšího stupně budou odteď soudit v souladu s tímto rozhodnutím," poznamenal ke stanovisku Nejvyššího soudu předseda Unie otců Valentin Papazian.
Stanovisko Nejvyššího soudu se naopak příliš nelíbí Jiřímu Fialovi, předsedovi Sdružení K213, které dlouhodobě kritizuje svěřování dětí do péče matek. Podle něj mají rodiče děti vychovávat hlavně osobním příkladem a osobním stykem. A pokud není pro rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do péče, samozřejmostí, že dítě komunikuje, například přes SMS s druhým rodičem, měl by soud zvážit, zda svěřil dítě tomu správnému, řekl Fiala iDNES.cz.
