Brusel přišel s normou zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni hlasy většiny členských zemí i poslanců.
Česko, které proti směrnici ostře vystupovalo ještě před jejím předloňským schválením, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko.
Soud v úterý došel k závěru, že české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.
Česká strana v žalobě podané předloni rovněž namítala, že se se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech.
Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici „četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky“. Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.
Zpřísnění pravidel
Premiér Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že rozhodnutí soudního dvora je v této fázi nutné respektovat. „Je to škoda, protože český stát chtěl pro svoje občany uhájit liberálnější přístup k držení a přechovávání zbraní. Bohužel Soudní dvůr EU naši argumentaci podporovanou Maďarskem a Polskem nepřijal a žalobu zamítl, což musíme v této fázi plně respektovat,“ uvedl Babiš.
Řešení vidí v novém návrhu zbraňové legislativy, který připravilo ministerstvo vnitra, stejně jako ministr vnitra Jan Hamáček. „V rámci Poslanecké sněmovny byla dosažena dohoda na jejím projednání tak, aby Česko nebylo vystaveno sankcím,“ komentoval Hamáček.
Změny vyplývající z nové právní úpravy by se dotkly téměř všech asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů v Česku a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Zastánci držení zbraní nyní prosazují zakotvení práva na ozbrojenou obranu do české ústavy, kterým se v současnosti zabývají senátoři.
V diskuzi o držení zbraní se velmi angažoval někdejší ministr vnitra Milan Chovanec.
První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová naopak vyzývá vládu, aby zahájila celoevropská jednání o revizi směrnice. Zamítnutí žaloby považuje za prohru celé České republiky. „ODS od samého počátku varovala před dopady této směrnice. Opakovaně jsme vyzývaly představitele vlády Bohuslava Sobotky k aktivitě již při její přípravě. Vláda však reagovala pozdě a poslední šance na záchranu, žaloba před Soudním dvorem EU, dnes selhala,“ dodala.
Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zákaz se týká také dlouhých střelných zbraní, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a lze je proto snadno ukrýt.
Souhlasíte s přísnějšími pravidly pro nabývání a držení zbraní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 10. prosince 2019. Anketa je uzavřena.
Dohodnutý kompromis zpřísnil nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se týkají i zbraní upravených jen pro slepé náboje, například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně.
Generální advokátka Soudního dvora EU už letos v dubnu soudu doporučila, aby českou žalobu zamítl. Její názor sice nebyl pro konečné rozhodnutí soudců závazný, soudní dvůr se jím však často řídí. Ve svém zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být omezeno ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.
