„Vnitřní podnikové nařízení, které zakazuje viditelné nošení jakéhokoli politického, filozofického či náboženského znaku, není přímou diskriminací,“ uvedl soud EU. Jedná se o první podobné rozhodnutí unijní justice. Stalo se tak krátce před parlamentními volbami v Nizozemsku, ve kterých postoj k muslimským přistěhovalcům hraje klíčovou roli, upozorňuje agentura Reuters (více o volbách čtěte zde).
Podle verdiktu se ovšem může jednat o nepřímou diskriminaci, pokud zaměstnavatel znevýhodňuje jedno nebo jen některá náboženství. Avšak i to lze podle lucemburského soudu ospravedlnit, pokud se podnik snaží zachovat neutralitu vůči zákazníkům, uvedla agentura DPA.
Soud EU však poznamenal, že zákaz viditelných náboženských a dalších znaků a nařízení příslušné neutrality nesmí na pracovišti jakkoli znevýhodňovat osoby, které se hlásí k nějakému náboženství. Podnik má také správně vysvětlit smysl zákazu a prosazovat ho „vhodným“ způsobem.
Advokátky muslimek argumentovaly proti podobným zákazům při výkonu zaměstnání především tím, že nošení šátků nijak nesnižuje schopnost žen plnit pracovní úkoly. Rozhodně by podle nich neměl být islámský šátek důvodem k výpovědi. Ženy podpořila organizace Open Society amerického miliardáře a filantropa maďarského původu George Sorose.
V případě Belgičanky, která začala po letech práce jako recepční v bezpečnostní agentuře G4S náhle nosit muslimský šátek, unijní soud výhrady muslimek zamítl. Agentura měla příslušné interní nařízení. U francouzské inženýrky, které společnost Micropole dala výpověď, když tato zaměstnankyně odmítla přání jednoho klienta nenosit při služebním jednání šátek, měl ale soud výhradu. V tomto případě mohlo jít podle něj o diskriminaci, pokud bylo důvodem k výpovědi jen přání klienta. To má podle lucemburského tribunálu posoudit francouzská justice.
Velké evropské téma
Zákaz muslimských šátků se stal velkým tématem v celé řadě evropských zemí. Německé Bavorsko například na sklonku února navrhlo opatření směřující hlavně proti nošení islámských burek a nikábů.
Debata na toto téma se v Německu rozvinula loni v létě i v souvislosti s dvojicí červencových teroristických útoků v bavorských městech Ansbach a Würzburg. Zákaz nošení těchto oděvů na veřejnosti si přeje většina Němců, obecný zákaz by byl však nejspíš v rozporu s ústavou.
Názory na částečné či úplné zahalování obličeje islámskými závoji dělí evropskou společnost a staví proti sobě obhájce svobody projevu a sekularisty. Zároveň vyvolávají střety mezi těmi, kdo považují nikáby a burky za součást kulturní tradice, a těmi, pro něž jsou symbolem utlačování žen.
Zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti vstoupil ve Francii jako v první zemi na světě v platnost v dubnu 2011. Francouzský zákon ve své formulaci vylučuje použití islámských burek a nikábu, což je závoj, který na rozdíl od burek nezahaluje oči, na ulici, v parku a v obchodech.
Muslimské šátky jsou zakázány také ve vybraných městech ve Španělsku, Rakousku, Nizozemsku či Švýcarsku. Ve Velké Británii od roku 2007 mohou ředitelé škol zakázat muslimským žákům nosit šátky zcela zakrývající obličej, pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost nebo výuku.
V mnoha zemích světa včetně Česka pak platí zákaz zahalování tváře na veřejných shromážděních či sportovních utkáních.
