Podle Nejvyššího soudu se ale olomoučtí soudci tehdy dostatečně nezabývali tím, zda námitka promlčení v tomto konkrétním případě neodporuje dobrým mravům. Vrchní soud musí případ projednat znovu. Na rozhodnutí upozornily Lidové noviny.
Vrchní soud se původně řídil názorem, že právo na finanční odškodnění za zásah do osobnostních práv se promlčuje a žena žalobu na ochranu osobnosti podala až po uplynutí lhůty. Nejvyšší soud ale na základě starších nálezů Ústavního soudu připomněl, že v některých individuálních případech lze náhradu přesto přiznat.
Soudy by podle Ústavního soudu měly otázku promlčení práva na náhradu nemajetkové újmy posuzovat případ od případu velmi citlivě a měly by věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vznesení námitky promlčení neodporuje dobrým mravům.
"Jak pak vyplývá z napadeného rozsudku odvolacího soudu, z vyložených zásad v tomto ohledu plně nevychází. Proto nelze tento rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v napadeném výroku ve věci samé pokládat za správný," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu s předsedou Pavlem Pavlíkem.
Z půl milionu zbyla jen omluva
Ostravský krajský soud původně ženě přiznal půl milionu korun. Po zásahu Vrchního soudu v Olomouci se jí nemocnice musela pouze omluvit. K novému rozhodnutí Nejvyššího soudu se nemocnice pro Lidové noviny nevyjádřila, zatím prý nezná jeho znění.
Lékaři sterilizaci provedli 7. července 1997, promlčecí lhůta trvala tři roky. Žena tvrdila, že o zákroku nebyla řádně poučena a nevěděla, co obnáší. Na operačním sále prý podepsala jen souhlas s císařským řezem.
Rodila tehdy druhé dítě, a to podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu.
