Pražský advokát Jiří Matzner zastupuje v kauze, která se vleče už přes pět let, jednoho ze skupiny celníků viněných z nesprávného proclívání kontejnerů.
„V obžalobě je napsáno, že existují důkazy pouze k tomu, že přijal čtyři džusy v hodnotě 25 korun kus. Ostatní obvinění jsou pak v rovině ‚asi pravděpodobně dostával peníze‘, protože by to přece nedělal za čtyři džusy, ale prokázáno není nic,“ popisuje advokát.
Ví také o několik dní starém případu, kdy státní zástupci žalují za podvod nezaplacení faktury ve výši sedm tisíc korun. „To mi přijde úplně neuvěřitelné. Vždyť je to velmi blízko samotné hranici trestní odpovědnosti. Podle mého u soudů přibývá banálních kauz, když zhodnotím, co vidím a zažívám v posledních letech,“ doplnil.
Za pravdu mu dává havířovský advokát Pavel Stařičný. „Mnohdy je to o šikovnosti advokáta, který provádí obhajobu, jestli případ skončí vyslovením viny, nebo zproštěním obžaloby. Avšak i od kolegů o banálních případech v poslední době slýchávám častěji,“ připustil.
Jako příklad uvedl trestní stíhání rodičů kvůli zranění dítěte, ke kterému došlo spíše z důvodu nešťastné shody okolností než kvůli zanedbání dohledu. „I přesto, že trestní zákoník takovéto trestní stíhání umožňuje, je to dle mého názoru typově případ, který nepatří před trestní soud. Ale poslední dobou se takové případy objevují,“ dodává Stařičný.
Počet zproštěných kauz klesá
Podle pražského advokáta Oldřicha Choděry státní zástupci možná někdy obžalobu podávají spíše „preventivně“, aby předešli nepodložené kritice. „Můj soukromý názor je, že si možná někdy řeknou: uděláme obžalobu, ať si s tím poradí soud. Budeme z obliga a nikdo nás nebude moci obviňovat, že jsme nepodáním obžaloby někomu šli na ruku,“ vysvětluje.
Sokol: Objednat si v Česku stíhání? Babiš by si měl dát pozor na pusu |
Pochybuje však, že by státní zástupci žalovali kauzy, o kterých se předem ví, že skončí zproštěním obžaloby. „Když jsem před lety začínal, situace byla jiná. Státní zástupci museli psát rozbory zprošťujících rozsudků, takže jim soudci ze známosti vycházeli trochu vstříc a aby zprošťující rozsudky neměli, postupovali případy třeba okresním úřadům,“ vzpomíná 69letý Choděra.
Pravidla pro podání obžaloby stanovuje zákon. V případě splnění podmínek státní zastupitelství obžalobu podat musí. „Mám za to, že dříve se v hraničících případech zastávala zásada, že trestní stíhání je až poslední možností, takzvaně ultima ratio. Je však možné, že už se tento princip tolik nerespektuje“ podotkl Stařičný.
Unie státních zástupců (USZ) odmítá, že by se před soudy dostávaly banální případy výrazně častěji než v minulosti.
„Takový pocit rozhodně nemáme. Nepřekvapuje mě však, že někteří obhájci označují za banalitu každé obvinění, které se týká jejich klienta. Počet obžalovaných, kteří od soudu odcházejí s pravomocným odsouzením, je trvale velice vysoký a překračuje 90 procent. To je pro státní zastupitelství dobrá vizitka,“ sdělil mluvčí USZ Ondřej Šťastný.
| Odsouzeno | Zproštěno | Postoupeno | Vyřízeno jinak | |
| 2011 | 70 160 | 5 631 (6,37 %) | 1 743 | 10 842 |
| 2014 | 72 825 | 4 677 (5,18 %) | 1 407 | 11 349 |
| 2016 | 61 423 | 3 594 (4,7 %) | 1 166 | 10 097 |
Doplnil, že podmínky pro podání obžaloby se v posledních letech nezměnily. „Úkolem státního zástupce je podat obžalobu i v případech, které nejsou skutkově úplně jasné. Těžiště veškerého dokazování má být v řízení před soudem, o vině a trestu rozhoduje soud, ne státní zástupce či policie. Může se stát, že soud má na věc jiný názor a pak obviněného zprostí obžaloby,“ uvedl.
Ve prospěch žalobců hovoří i statistiky ministerstva spravedlnosti, které naznačují, že od soudů odchází „očištěno“ stále méně lidí. Zatímco v roce 2011 skončilo zproštěním 6,4 procenta trestních kauz, v roce 2016 to bylo už pouze 4,7 procenta. Údaje za uplynulý rok rezort zatím nemá spočítané.
„Nechci zpochybňovat statistiky, ale úplně jim nevěřím. Těžko říct, jak ministerstvo vykazuje kauzy s více obžalovanými, které jako celek končí odsouzením, avšak někteří ze skupiny jsou obžaloby zproštěni. Třeba tři z deseti se dočkají zproštění, ale v zásadě mají zkažený celý život,“ dodal advokát Matzner.
Odškodnění chtějí po státu stovky lidí ročně
V posledních letech se naopak výrazně množí žaloby na stát kvůli výplatám odškodného. Lidé často chtějí náhradu za vícero „křivd“ současně - obvykle se domáhají kompenzace za nezákonné stíhání, pobyt ve vazbě či příliš dlouhé řízení. Požadují proplacení jak skutečných škod, třeba výdajů za právníka, tak ušlý zisk, ale třeba také náhradu za nemajetkovou újmu.
„V nezanedbatelném počtu žalob je však nárok na odškodnění zcela zamítnut, přesné procento si odhadnout netroufnu, bylo by třeba projít každý jednotlivý případ,“ uvedl předseda Obvodního soudu pro Prahu 2 Libor Zhříval.
Nesmyslné žaloby o odškodné zatěžují stát, stěžovatele má odradit poplatek |
Právě soud druhého pražského obvodu řeší všechny tyto případy, protože pod něj místně spadá sídlo ministerstva spravedlnosti. „Žalobci však nejsou jen poškození v trestních kauzách, nýbrž například i v řízeních občanskoprávních, exekučních, konkursních a podobně,“ upřesnil předseda.
V roce 2015 soudu nově „přistálo na stole“ 1 480 těchto žalob, což představovalo 27,6 procenta všech nových civilních žalob. V roce 2016 pak 1 624 (33 procent) a v roce 2017 celkem 1 952 (bezmála 39 procent). „Nárůst těchto žalob je zřejmě otázkou většího povědomí veřejnosti o možnosti využití takových žalob. Někteří z advokátů se také na tuto agendu zřejmě i ‚specializují‘,“ zauvažoval nad příčinou nejaktuálnějšího vývoje Zhříval.
Odškodňovací řízení podle něj soud nadměrně zatěžují, a to především proto, že zhruba čtyři z pěti případů doprovází odvolání a někdy i dovolání. „Takzvaný ‚index náročnosti‘ by u těchto žalob měl být oproti běžné občanskoprávní agendě odpovídajícím způsobem navýšen, což by se odrazilo v personálním posílení soudu,“ doplnil.
Až do loňského září byl navíc tento typ řízení osvobozený od soudního poplatku, takže podle Zhřívala žaloby v řadě případů podávali s nesmyslnými nároky kverulanti či trestanci za účelem eskort k soudním jednáním, a tedy pobytu v eskortní věznici s mírnějším režimem.
„Prozatím nelze určit, jaký dopad bude mít zpoplatnění. Lze však předpokládat, že k výraznějšímu poklesu počtů opravných prostředků nedojde. Žalovaná Česká republika navíc není v řízeních zastoupena advokátem, takže je zde tak minimální riziko žalobců, že v případě neúspěchu budou hradit citelné náklady řízení,“ doplnil předseda.
