Naléhavý případ totiž může "předběhnout". "Nemůžete mít prostě číslo, jako když se za minulého režimu čekalo na automobil Spartak," řekl šéf ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol Antonín Sosna.
Pacienti však upozorňují, že o rychlosti zákroku často rozhodují i peníze. Vyplynulo to z průzkumu, který pro MF DNES provedla agentura SC&C. Zdravotnictví je druhým nejčastějším místem úplatků hned za policií.
"Platit musí lidé, kteří museli na operaci s kyčlemi či kolenem. Řada vám řekne, že bez úplatku by čekali podstatně déle. Lékař chtěl dva tisíce korun, že mně operaci zajistí velmi brzy," svěřila se pětasedmdesátiletá žena z Prahy.
Ministryně zdravotnictví Marie Součková slibuje, že nemocnice začnou zveřejňovat čekací lhůty. Budou podle ní jasná kritéria, kdy může být člověk operován přednostně.
Ministryni k tomu nutí fakt, že Česko příští rok vstoupí do unie. Lidé budou moci jezdit na operace i do ciziny, což by stát vyšlo draho. V řadě zemí jsou údaje o tom, jak dlouho se kde čeká, veřejné a dostupné. "Proč to nejde u nás?" ptá se šéfka sdružení na ochranu pacientů Vlaďka Bošková.
Čekání na operace, místo pro korupci
Když lidé ve světě čekají na operaci, přesně vědí, jak dlouho to bude. Nechtějíli čekat, legálně platí. Češi nevědí, jak dlouho se kde čeká. A platí bokem.
Když Jiřímu Zajíčkovi z Pardubic dozrál čas na nový kyčelní kloub, řekli mu v nemocnici: Zavoláme vás za dva roky. "Měl jsem silné bolesti. Jeden doktor byl ochoten operovat mě mimo - ve své privátní praxi. Čtyři tisíce jsem zaplatil oficiálně, patnáct tisíc bokem," říká muž.
Příběh se stal před třemi roky, ale Jiří Zajíček o lékaři konkrétně mluvit nechce. Jak říká, je rád, že dostal brzy kyčel. A taky má v těle ještě druhou...
Je veřejným tajemstvím, že se mnohde uplácí. "Kdo říká, že se s tím nikdy nesetkal, nemluví pravdu. Záleží na doktorovi, jestli tomu prostředí podlehne," říká místopředseda ortopedické společnosti Pavel Dungl. Snahy učinit vše průhlednější však zatím vždy uvízly na mrtvém bodě.
Nemocnice se brání
Ministerstvo zdravotnictví chtělo vést pořadníky centrálně, ale k tomu mu chybí zákon a souhlas nemocných. Podle šéfa odboru zdravotní péče Pavla Březovského však bude muset nějaký přehled o čekání vzniknout, protože po vstupu do EU budou moci lidé jet na operaci tam, kde se čeká kratší dobu.
Ministerstvo požádalo lékařské společnosti, aby sdělily orientační čekací doby (odpovědi zatím nemá), a obrátilo se i na země unie. Pořadníky však nikdy nebudou volně přístupné. "Pro řadu pacientů by to mohlo znamenat diskriminaci například na pracovišti," podotkl Březovský.
Ve světě se osvědčuje už to, že nemocnice musí lidem sdělovat aspoň souhrnné údaje, jak dlouho se u nich čeká. Pacient si pak třeba na internetu má podle čeho vybírat.
Už před dvěma roky k tomu vyzvala nemocnice Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Zareagovalo jich jen málo. Chystáme proto druhé kolo," uvedl Antonín Pečenka z VZP.
Mnozí lékaři se brání. "Internet je jen prostředek pro exhibici. Zařízení, která by kvůli nedostatečnému odbornému zázemí některé operace vůbec neměla dělat, se budou chlubit, že u nich se nečeká," namítá Antonín Sosna.
Jiní přednostové klinik se zase bojí, že se k nim budou hrnout pacienti, ale oni na jejich léčení nebudou mít od pojišťoven peníze. První námitku by však měla odstranit povinnost nemocnic veřejně sdělovat i výsledky léčení (kolik pacientů mělo například komplikace), druhou pak spravedlivější financování.
Nikdo pořadníky nehlídá
Pořádek v čekacích dobách by si přitom mohly hlídat samy zdravotní pojišťovny. "V Británii pojišťovna nemocnici řekne: uděláte čtyři sta endoprotéz v přiměřené čekací době a tady na to máte peníze. Když je problém, řeší se to. Tady vám dá pojišťovna peníze - a víc se o to nezajímá," říká přednosta ortopedie v Praze na Vinohradech Jan Bartoníček.
Za to kritizuje pojišťovny i předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Bošková. A nejen je. "V západních zemích například i správní rada nemocnice prověřuje, zda jsou pacienti řádně a průkazně objednáváni. Mohou prověřit každý případ, který vybočuje. U nás není závazně upraven ani způsob, jak se člověk do pořadníku dostane a kdo ho tam zapíše. Takže je velký prostor pro to, aby někdo z personálu naznačil: Když něco dáte, vezmeme vás dříve..."
"A to úplně nejhorší je, když někdo vezme úplatek - a pak stejně nic nezařídí," doplňuje jeden z nemocničních manažerů.
