Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soros: Je načase, aby se ekonomicky silné země vzmužily a pomohly těm slabším

  7:30aktualizováno  7:30
Před vrcholným summitem G-20, jenž se uskuteční ve čtvrtek v Londýně, předkládá známý finančník George Soros svoji představu o tom, "co dělat". Upozorňuje například na nebezpečnou názorovou zákopovou válku mezi USA a Německem.

Summit G20 začne v Londýně ve čtvrtek, ale již během víkendu proti němu protestovali lidé napříč Evropou. | foto: Reuters

Nadcházející schůzka G-20 je hop, anebo trop. Nezavede-li praktická opatření k podpoře zemí nacházejících se nyní okraji globální finanční soustavy, světové trhy zasáhne další vlna poklesu, právě tak jako když se ministru financí Spojených států Timothymu Geithnerovi v únoru nezdařilo předložit praktická opatření k rekapitalizaci americké bankovní soustavy.

Současná finanční krize se liší od všech předchozích, které jsme zažili od druhé světové války. Kdykoli se finanční soustava dříve dostala na pokraj zhroucení, úřady se daly dohromady a vyvedly ji od propasti. Tentokrát se ovšem soustava v důsledku krachu Lehman Brothers loni v září skutečně zhroutila a bylo nezbytné ji napojit na přístroje. Evropa i USA kromě jiných opatření účinně garantovaly, že nepřipustí pád žádného dalšího významného finančního ústavu.

Tento krok byl nezbytný, ale zapříčinil nechtěné negativní důsledky: četné jiné země, od východní Evropy přes Latinskou Ameriku a Afriku až po jihovýchodní Asii, obdobně přesvědčivé záruky nabídnout nedokázaly. Motivován odhodláním národních finančních orgánů v centru světové ekonomiky ochránit své vlastní instituce, kapitál z okrajů prchnul. Klesly měny, zvýšily se úrokové sazby a vystřelily swapy úvěrového selhání. Až se budou psát dějiny této krize, bude třeba zaznamenat, že na rozdíl od Velké hospodářské krize se protekcionismus zprvu neprosadil v obchodu, nýbrž ve finančnictví.

Historické kořeny jednoho sporu

Mezinárodní finanční instituce (MFI) teď stojí před novým úkolem: ochránit země na okraji před bouří, která se zrodila v centru. Jsou navyklé jednat s vládami, jenže teď se musí naučit řešit kolaps soukromého sektoru. Pokud se jim to nepodaří, země na okraji utrpí ještě víc než státy v centru.

rozdíl

Až se budou psát dějiny této krize, bude třeba zaznamenat, že na rozdíl od Velké hospodářské krize se protekcionismus zprvu neprosadil v obchodu, nýbrž ve finančnictví.

Země na periferii jsou obvykle chudší a závislejší na komoditách než vyspělý svět a jen v roce 2009 musejí splatit 1,4 bilionu dolarů z bankovních půjček. Bez mezinárodní pomoci nelze splatnost těchto půjček odložit. Britský ministerský předseda Gordon Brown si problém uvědomil a zařadil jej na program jednání G-20.

Během příprav ovšem vypluly na povrch hluboké rozpory v přístupu, zejména mezi USA a Německem. USA si uvědomily, že zvrátit krach úvěrů v soukromém sektoru lze jedině co nejúplnějším využitím státního úvěru. Německo, traumatizované vzpomínkou na hyperinflaci dvacátých let minulého století a následný vzestup Hitlera v letech třicátých, se zdráhá přílišným zadlužením vytvořit živnou půdu pro budoucí inflaci. Obě země pevně lpí na svém názoru a dokážou jej podepřít argumenty, které jsou z hlediska dané země platné. Hrozí však, že tento spor 2. dubna naruší schůzku G-20.

Mělo by být možné, aby obě strany respektovaly názor druhého, aniž by se vzdaly vlastního, a zároveň našly společnou řeč. Namísto stanovení univerzálního cíle dvou procent HDP pro stimulační balíčky, postačí dohoda, že země na okraji potřebují mezinárodní pomoc, aby ochránily své finanční soustavy a zapojily se do proticyklických politik. To je ve společném zájmu. Pokud se připustí zhroucení periferních ekonomik, poškodí to i vyspělé země.

Životodárné čerpání

Jak to vypadá, schůzka G-20 nějaké konkrétní výsledky přinese: pravděpodobně se prakticky zdvojnásobí zdroje Mezinárodního měnového fondu, zejména prostřednictvím mechanismu Nové dohody o zápůjčce, který lze aktivovat, aniž by se řešila znepokojivá otázka přerozdělení hlasovacích práv v mezinárodních finančních institucích.

To sice postačí k tomu, aby MMF dokázal přijít na pomoc konkrétním zemím v potížích, avšak bez podmínečnosti to nezajistí systémové řešení. Takové řešení je po ruce v podobě zvláštních práv čerpání (SDR). Tento mechanismus existuje a v malém měřítku už byl odzkoušen.

SDR jsou velice komplikované a není snadné jim porozumět. Ale jejich podstata tkví v mezinárodní tvorbě peněz: země, které jsou s to vytvářet vlastní peníze, je nepotřebují, ovšem země na okraji ano. Bohaté státy by tudíž měly své příděly zapůjčit těm zemím, které je potřebují. To by bohatým zemím nezpůsobilo rozpočtový deficit. Adresátské země by MMF splácely velice nízkou úrokovou sazbu (kompozitní průměrnou sazbu státních pokladničních poukázek všech konvertibilních měn). Se svými vlastními příděly by mohly volně naložit, ale MFI by dohlížely na to, jak se využívají zapůjčené příděly, aby se zajistilo, že se prostředky z úvěrů dobře vynaloží. Jen těžko lze vymyslet plán, kde by byl poměr nákladů a výnosů tak příznivý.

Vedle jednorázového zvýšení prostředků Mezinárodního měnového fondu je rovněž zapotřebí významných každoročních emisí SDR, řekněme ve výši 250 miliard dolarů, dokud bude trvat globální recese. Aby tento plán působil proticyklicky, SDR by mohla být na požádání splatná v tranších (samostatně uvolněná část emise cenných papírů, nebo část investice -pozn. red.), když se globální hospodářství bude přehřívat. Na to, aby se emise SDR domluvila na nadcházející schůzce G-20, je už pozdě, ale pokud by ji navrhl prezident Barack Obama a v principu odsouhlasila většina účastníků, na povzbuzení trhů a zajištění zvučného úspěchu schůzky by to stačilo.

© Project Syndicate, 2009.

Autor:


ZPRÁVY: Poslanci složili slib a hned se pohádali



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

Spálené jídlo i dudlík v lednici
Spálené jídlo i dudlík v lednici

Co všechno prozradí známé mámy na síti?



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.