"A je to, jsme v Jezeru znamenitosti," řekl za potlesku pracovníků kontroly letu v německém Darmstadtu šéf operací Octavio Camino. Oblast nazývaná Jezero znamenitosti leží na Jižním pólu viditelné části Měsíce.
Sonda o hmotnosti 366 kilogramů začala sestupovat ve výšce necelých 300 kilometrů nad Měsícem. Vzápětí po tvrdém dopadu podle očekávání přestala vysílat jakákoli
data.
Po několika minutách byl zveřejněn snímek, který pořídila observatoř na Havaji a na němž je vidět jasný záblesk, který vznikl při kontaktu sondy s měsíčním povrchem.
Vědci chtějí ze snímků částic, které se uvolnily po dopadu, zjistit i geologické složení místa. Konečné výsledky mise budou známy až za mnoho měsíců, protože je nutné
analyzovat ohromné množství získaných údajů, upozornil Camino.
Mise by měla také pomoci vědcům přiblížit se k objasnění původu tohoto stále záhadného satelitu. Jedna z nejvíce přijímaných teorií vysvětluje vznik Měsíce možným střetem Země s asteroidem velikosti planety v době formování Sluneční
soustavy.
Spektrometr s paprsky X D-CIXS na palubě sondy zjistil na povrchu Měsíce přítomnost vápníku, hliníku, hořčíku a křemíku, což je velmi podobné zjištěním na Zemi. Kromě toho sonda pořídila snímky měsíčního povrchu o vysoké ostrosti.
Sondě hrozilo, že už v sobotu předčasně narazí do 1,5 kilometru vysokého okraje jednoho z kráterů. Srážka by vědcům znemožnila pozorovat její dopad a zkoumat složení měsíčních hornin. Evropská vesmírná agentura ale kolizi zabránila. Řídící středisko zapnulo poziční přídavné motory sondy a zvedlo ji o několik set metrů výše.
Sondu vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 z francouzského kosmodromu Kourou v roce 2003 a hlavním cílem bylo vyzkoušet iontové motory, které budou používány pro budoucí meziplanetární lety. Takovým letem bude společná evropsko-japonská mise BepiColombo k Merkuru, která odstartuje v roce 2013.
