INFOGRAFIKA
Mise družice Rosetta
Raketa Ariane-5 odstartovala z kosmodromu Kourou v 08:17 SEČ.
Podle původních plánů Evropské kosmické agentury (ESA) měla Rosetta do kosmu vyletět už ve čtvrtek. Start však musel být kvůli špatným povětrnostním podmínkám o 24 hodin odložen. - více zde
Páteční pokus zase zastavila drobná technická závada na izolaci kvůli netěsnému chladicímu zařízení hlavního motoru.
Rosetta by ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko měla dorazit v roce 2014. Na její palubě je kromě řady vědeckých přístrojů a kamer i modul Philae, který by měl jako vůbec první přístroj v historii letů do vesmíru přistát přímo na kometě.
Sonda má objasnit vznik sluneční soustavy
Rosetta by měla kolem komety obíhat a 13 měsíců ji doprovázet na cestě ke Slunci, od něhož je kometa vzdálena více než 675 milionů kilometrů.
|
Cíl sondy |
|
Kometa Čurjumov-Gerasimenko oběhne na excentrické dráze kolem Slunce jednou za 6,6 roku a pohybuje se mezi drahami Jupitera a Země. Její minimální vzdálenost od Slunce činí 186 milionů kilometrů, maximální 857 milionů kilometrů. |
Celá mise stojí zhruba jednu miliardu eur a jejím úkolem je bližší objasnění vzniku naší sluneční soustavy. Složení komet se od té doby podle vědců téměř nezměnilo.
Rosetta je vybavena 21 přístroji, z nichž deset je umístěno na přistávacím aparátu Philae, který váží 100 kilogramů. Na neforemné kometě se ukotví dvěma harpunami, načež ji bude z bezprostřední blízkosti fotografovat, vrtat do jejího povrchu a odebírat vzorky ledu a plynů z hloubky až 30 centimetrů.
Kometu bude rovněž fotografovat hlavní sonda, která je uzpůsobena pro měření tvaru, hustoty, teploty a chemického složení jádra komety a pro analýzu vlivu slunečního záření na její povrch.
Na misi se podílejí Francie, Německo, Itálie, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Rakousko, Finsko či Maďarsko.
