Vědci doufají, že pomocí podrobných snímků, které pořídily speciální pozorovací systémy THEMIS, GRS a MARIE, najdou vhodná místa pro přistání příští automatické sondy.
Zajímá je také rozložení surovin a vhodných minerálů na povrchu rudé planety. Zejména případný nález zdroje vody by usnadnil přípravu lidské expedice na Mars.
Sonda obíhá Mars od konce října
Po šesti měsících letu se 24. října ve 04:26 SELČ přiblížila k severnímu pólu rudé planety rychlostí jednadvacet tisíc kilometrů v hodině sonda Mars Odyssey 2001.
Když se zažehl hlavní motor, který objekt zbrzdil, ztratili jí vědci asi na půl hodiny z radarů. Teprve po třiceti minutách mohli specialisté Národního úřadu pro letectví a vesmír v Pasadeně říct: manévr se podařil. Jen přenos informací mezi Marsem a Zemí, které dělí 150 milionů kilometrů, přitom trvá osm a půl minuty.
První sonda shořela, druhé vypnul počítač motory
Je to poprvé za posledních několik let, kdy se sondě podařilo k Marsu přiblížit. V září 1999 poslala chyba ve výpočtu trajektorie Climate Orbiter příliš blízko k povrchu planety. Sonda pak v atmosféře shořela.
O tři měsíce později se Polar Lander zřítil na povrch Marsu - zřejmě kvůli chybě v softwaru. Ten totiž předčasně vypnul motory. Selhaly i dvě třetiny sond vyslaných k této planetě.
V případě nezdaru zaplatí NASA vysokou cenu
Úspěch projektu rozhodne do značné míry i o dalším osudu "marťanského" programu NASA. Pokud bude pouť k rudé planetě neúspěšná, mohl by někdo navrhnout, aby byly další mise odloženy až po skončení války s terorismem, tvrdí profesor American University Howard McCurdy.
Už před startem někteří odborníci NASA upozorňovali na obtížnost letů na Mars řízených automaty.
Měli jsme několik výrazných nezdarů, ale tato mise bude úspěšná, oponuje její šéf David Spencer v Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně.
Mise, na které se podílí stočlenný tým, zatím přišla na 297 milionů dolarů.
Odyssey rudou planetu popíše
Odyssey, pojmenovaná podle knihy a filmu "2001: vesmírná odysea", by měla zpočátku obíhat Mars asi jednou za dvacet hodin. Tento interval se bude postupně zkracovat, jak bude sonda vstupovat do atmosféry. Koncem ledna 2002 by měl objekt planetu oběhnout ve výšce 400 kilometrech za dvě hodiny.
Teprve potom namíří k Marsu všechny tři pozorovací přístroje a začne naostro mapovat. Připojí se tak k sondě Global Surveyor, která Mars sleduje od roku 1997. Na Zem už poslala na 78 tisíc snímků.
Mars vždy překvapí
Vědci doufají, že pomocí podrobných snímků najdou vhodná místa pro přistání příští automatické sondy. Přístroje Odyssey by měly také do větších detailů odhalit, jak se povrch planety vyvíjel.
Na Odyssey budou nejvíce vzrušující věci, které nemůžeme předpovídat, domnívá se šéf vědeckých programů NASA Ed Weiler. "To je krása Marsu - vždy nás překvapí."
|
NEÚSPĚCHY NASA |
|
Od roku 1960 skončila úspěchem jen asi třetina letů k rudé planetě. Některé sondy se o povrch Marsu rozbily, jiné se ztratily už po cestě. Naposledy selhaly před dvěma lety mise Climate Orbiter a Polar Lander. Neúspěch přiměl NASA program letů přepracovat. Úřad tak mimo jiné zrušil vyslání sondy, která měla letět současně s Odyssey a pak na Marsu přistát. |
 Vědec Jim Garvin, který se v NASA zabývá programem výzkumu planety Mars odpovídá v Pasadeně na otázky ohledně mise Odyssey. Sonda, která by měla přinést informace o geologickém složení Marsu a možné přítomnosti vody, se k rudé planetě přiblíží v úterý, 18. října 2001 |
 Americké vesmírné sondě Mars Odyssey 2001 (na kresbě NASA) se podařilo po šesti měsících letu a 460 milionech kilometrů dostat na oběžnou dráhu Marsu. Sonda bude kolem rudé planety létat dva a půl roku a zkoumat geologické a chemické složení Marsu, 24. října 2001 |
 Manažer projektu Mars Odyssey 2001 Dave Spencer (vpravo) a operátor letu Jim McClure se radují v řídícím středisku NASA v Pasadeně poté, co se americké vesmírné sondě Mars Odyssey 2001 podařilo dostat na oběžnou dráhu Marsu, 24. října 2001 |
