Vlivem nepravidelného tvaru tělesa je na jedné jeho straně široké a vyhlazené sedlo a na druhé asi pětikilometrový kráter. Vidět jsou tajemné skvrny a balvany, které mohou mít až padesátimetrový průměr.
Vědec Andrew Cheng upozornil, že nejzajímavější jsou známky vrstevnatého složení asteroidu, což by mohlo znamenat, že jde o úlomek staré planety. Potvrdí-li se tato domněnka, vědci by získali informace o raném období slunečního systému. První snímky naznačují, že hustota povrchu Erosu je přibližně stejná jako na Zemi a že Eros je mnohem pevnější než jiné asteroidy, jež jsou většinou shlukem volně pohromadě držící horniny.
NEAR úspěšně dorazil na oběžnou dráhu
V pondělí 14. 2. v 17:00 SEČ se sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) dostala na oběžnou dráhu kolem asteroidu 433 Eros. NEAR je tak první umělou družicí asteroidu v historii. Setkání s planetkou Eros proběhlo přibližně 256 milionů kilometrů od Země.
Sonda se k Erosu přiblížila rychlostí cyklisty, tedy asi 35 kilometrů za hodinu. Na oběžnou dráhu byla naváděna s chirurgickou přesností, protože malá přitažlivost tělesa či nepozornost mohla způsobit pád na povrch nebo naopak přelet mimo těleso.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) naplánoval, že NEAR bude obíhat kolem planetky rok a bude mapovat její povrch a zjišťovat hustotu, chemické složení a magnetické pole. Získaná data mimo jiné ukáží, jak je možno dráhu planetky změnit, aniž se přikročí k jejímu zničení. Úlomky rozbité planety by byly pro Zemi stále ještě velmi nebezpečné. Vědci zvažují i daleko bližší prozkoumání a nevylučuje se ani přistání na asteroidu.
Eros má tvar obřího burského oříšku
Eros, nesoucí název starořeckého boha lásky, je ve skutečnosti kus hmoty "burákovitého" tvaru o délce 34 kilometrů a průměru třinácti kilometrů. Je také jednou z několik set planetek a kusů skal s výstřední oběžnou dráhou vedoucí do blízkosti Země, kterou podobný asteroid v minulosti zasáhl a způsobil podle vědců vymření dinosaurů. Většina asteroidů však neškodně obíhá v pásu mezi Marsem a Jupiterem patrně jako zárodek planety, která díky působení obrovské Jupiterovy gravitace nikdy nevznikla.
Složení Erosu může prozradit více o vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardami let a rovněž dodat vědcům data použitelná při případné obraně proti nárazu asteroidu do Země
Dosavadní cesta NEARu vesmírem
Sonda NEAR byla vypuštěna do vesmíru 17. února 1996 pomocí rakety Delta-2. 27. června 1997 prolétla okolo asteroidu 253 Mathilde (viz fotogalerie) a prozkoumala jej svými přístroji. 3. července 1997 poprvé sonda zažehla svůj motor aby zpomalila na 269 metrů za vteřinu k snížení perihelionu (nejmenší vzdálenosti ke Slunci) z 0,99 na 0,95 astronomických jednotek (1 astronomická jednotka je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).
Manévr změnil vzdálenost NEARu od Slunce ze 148 milionů kilometrů na 142 milionů kilometrů a sonda se obrátila zpět k Zemi k důležitému manévru - průletu kolem planety, který jí udělil pomocí gravitace Země potřebnou rychlost a přesnost na dráze k Erosu. Během průletu sonda zhotovila několik fotografií Asie, Afriky a Antarktidy. 20. prosince 1998 se pokusil NEAR znovu zažehnout svůj motor a provést tak první ze série čtyř manévrů, které měly srovnat rychlost sondy a planetky Eros. Počítač NEARu motor vypnul poté, co byly překročeny limity zrychlení a řídící centrum ztratilo s družicí spojení.
Po znovunavázání spojení vědci zjistili, že sonda spálila okolo 29 kg paliva ve snaze obrátit solární panely směrem ke Slunci. Místo pomalého přiblížení k Erosu NEAR prolétl okolo planetky rychlostí 965 metrů za vteřinu ve vzdálenosti 3827 km. Sonda poslala na zem několik obrázků planetky, z čehož bylo možné zjistit důležité informace o velikosti, tvaru, rotaci a gravitaci Erosu.
Celý rok 1999 a začátek roku 2000 se sonda znovu přibližovala k planetce, na jehož oběžnou dráhu vstoupila 14. února 2000. Do 10. dubna by měla být postupně měněna elipsovitá oběžná dráha NEARu kolem Erosu na kruhovitou, přibližně 100 km od povrchu asteroidu. Vzdálenost od planetky se bude postupně snižovat až do prosince tohoto roku, kdy by od ní měla být sonda pouhých 35 kilometrů.
