Naopak sousední Keňa se těší, že nový stát vytvoří jakousi nárazníkovou zónu na jejích hranicích se Somálskem. Nestabilita v Somálsku ji děsí už delší dobu. Přes nepříliš hlídanou hranici také proudí do Keni stále více Somálců, kteří prchají z rodné země kvůli vleklým bojům mezi islámskými ozbrojenci a armádou. V keňských táborech už vyhledalo azyl přes půl milionu Somálců.
Však také vznik nového státu oznámili somálští politici v keňském hlavním městě. A jako hlavní úkol si vytyčili porazit ozbrojence z hnutí Šabáb. "Cílem sestavení administrativy je v prvé řadě osvobodit tyto regiony. Neoddělujeme se od Somálska," prohlásil v Nairobi prezident samozvaného útvaru Mohamed Abdí Gándhí.
Samostatnost už vyhlásil třeba Somaliland
Islámští radikálové z hnutí Šabáb kontrolují podstatnou část jihu a středu Somálska, včetně části metropole Mogadišu. Vládní jednotky s nimi už roky bojují, centrální somálská vláda má ale v roztříštěné zemi pramalou moc a skutečně kontroluje jen pár bloků metropole. Nedaří se jí bojovat příliš úspěšně ani s proslulými somálskými piráty, kteří jsou postrachem Adenského zálivu.
Země je v chaosu prakticky od roku 1991, kdy byl svržen diktátor Mohamed Siad Barre. Somálsko se následně rozpadlo na řadu klanově řízených teritorií a zažilo několik jednostranných vyhlášení států.
Prvním z nich byl v roce 1991 Somaliland, který je dle agentury AP nezávislý na Mogadišu, nicméně nepodařilo se mu získat mezinárodní uznání. V roce 1998 pak vznikl částečně autonomní Puntland.
Podle ministra informací Abdulkaríma Džama je vytváření dalších a dalších nových států chybou. "Jít touhle cestou je katastrofa. Myšlenka, že každý region a skupina lidí musí vytvořit vlastní vládu bez konzultace s národním kabinetem, pouze přinese více rozdílů mezi komunitami," míní.
Somálsko, Africký roh
