„Běžte domů, muslimské sr**ky,“ hlásal na Nový rok vzkaz na dveřích mešity ve švédské Uppsale. Jeho autor do budovy oknem hodil Molotovův koktejl a uprchl. Útok se příliš nepovedl, zápalná láhev sice shořela, ale nenapáchala výraznější škody. V půl šesté ráno navíc v budově nikdo nebyl, píše místní server The Local.
Němci zhasnou katedrálu Kolín nad Rýnem - panorama s katedrálou Německá organizace Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) chystá na pondělí protimuslimský pochod po Kolíně nad Rýnem. Kancléřka Angela Merkelová ve svém novoročním projevu Němce upozornila, že v čele hnutí stojí rasisté. Vedení katedrály svatého Petra zapsané na seznamu dědictví UNESCO se rozhodlo, že kvůli pochodu zhasne slavnostní osvětlení nejvýraznější kolínské památky. Chce tak účastníky pochodu přivést k zamyšlení. „Pegidu tvoří nesmírně široká směs lidí, od těch ze středu společnosti až po rasisty a extrémní pravici,“ vylíčil děkan katedrály Norbert Feldhoff agentuře Reuters. |
Útoky na muslimské svatostánky však skandinávská země zažila od Vánoc hned tři. Ve čtvrtek 25. prosince žhář prohodil zápalnou láhev oknem mešity ve městě Eskilstuna, kde se zrovna konala odpolední modlitba. Účastnilo se jí 20 lidí, pět z nich skončilo v nemocnici. Dva z nich se podle agentury AP nadýchali zplodin, tři utrpěli lehká zranění. O tři dny později hořel sklep svatostánku v městečku Eslöv.
Tisíce Švédů se ve čtvrtek rozhodly dát hlasitě najevo, že útočníci svými činy rozhodně nemluví za celou zemi. Když muslimové v Uppsale v pátek dorazili před mešitu, místo vulgárního vzkazu našli na dveřích stovky papírových srdíček. „Nikdo by se ve Švédsku neměl bát praktikovat své náboženství,“ vzkázal podle televize al-Džazíra předseda švédské vlády Stefan Löfven.
Vzkazy a květiny na podporu svých muslimských sousedů nosili Švédové na sklonku roku i k zabedněným troskám svatostánku ve městě Eslöv. Tisíce lidí napříč zemí svůj odpor k násilí vůči muslimům vyjádřili v pátek. „Nesahej mi na mešitu,“ rozléhalo se ulicemi Stockholmu, Malmö nebo Göteborgu.
Protestovala i Alice Bah Kuhnke, švédská ministryně kultury a demokracie. Útok se podle ní snažil muslimy zastrašit a ponížit. „Jedna z nejdůležitějších věcí, které musím dělat, je nenechat se zastrašit,“ prohlásila podle BBC ministryně, jejíž otec pocházel z africké Gambie.
Švédsko, země běženců. Vláda je chce rozprostřít po Evropě
Stejně jako další skandinávské země je Švédsko oblíbeným cílem přistěhovalců. Podle statistik OECD žádá tamní úřady o azyl bezkonkurenčně nejvíc uprchlíků na světě v přepočtu na počet obyvatel. V roce 2013 jich na milion Švédů vycházelo 5 700. Pro srovnání, Spojené státy v té době řešily 217 žádostí na milion obyvatel, Česko pouhých 48.
Švédsko je k imigrantům vstřícné, v cizině se narodilo 16 procent jeho současných obyvatel. Většina přistěhovalců pochází z válkou zmítaných zemí jako Sýrie, Irák nebo Afghánistán.
Kvůli chudobě, nezaměstnanosti, kriminalitě a svému životnímu stylu často končí v odloučených čtvrtích, z nichž se někteří Švédi raději stěhují pryč. Strach z muslimů umocňují také činy radikálů z organizací jako Islámský stát, Šabáb nebo al-Káida.
Příliv běženců do Švédska chce rázně omezit krajně pravicová strana Švédští demokraté. Navrhují podíl přijatých imigrantů snížit o 90 procent. V posledních parlamentních volbách je na podzim podpořilo 13 procent voličů, výrazně protiimigrantské postoje jim vynesly celkové třetí místo, vítězní Sociální demokraté s nimi však spolupracovat odmítli.
V čele Švédska momentálně stojí menšinová vláda Sociálních demokratů se Zelenými, žádné tvrdé zásahy do imigrační politiky nechystá. Její programové prohlášení apeluje na všechny švédské obce, aby se do začleňování běženců zapojily. Zároveň prosazuje kvóty pro přijímání uprchlíků napříč Evropskou unií.
