Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Solární premiéra se nezdařila

  12:34aktualizováno  12:34
První třicetiminutová plavba Cosmosu 1, zkušební vesmírné minilodě poháněné slunečním větrem, ztroskotala v minulých dnech hned na počátku. Zařízení, jehož vývoj stál Planetary Society čtyři miliony dolarů, bylo ztraceno. Po úspěšném startu z ruské jaderné ponorky v Barentsově moři se stroj neodpoutal od třetího stupně balistické rakety a zřítil se k Zemi.

Nejlevnější pohon
To však není konec vesmírných lodí poháněných slunečním zářením. Stěží se najde tak levný systém pohonu pro pohyb napříč sluneční soustavou, než jakým je vytrvalý proud protonů ze Slunce. Právě jejich tlak, působící podobně jako vítr plachtách na moři, může pomoci lidstvu dobýt nejbližší vesmír.

Sluneční plachetnice mají sice pomalou akceleraci, ale s časem mohou podle expertů dosáhnout až úctyhodné rychlosti kolem 610 000 kilometrů v hodině. Takové lodě by byly přibližně desetkrát rychlejší než "stařičké" americké sondy Voyager I a II.

První sluneční plachetnice byla navržena již v roce 1920. V podstatě stará myšlenka se však teprve v budoucnu má dočkat plného rozvinutí. A nedoufají v to jen nadšenci, ale i americké a evropské agentury.

Touha pokračovat
Nezdařený test (již jednou posunutý z dubna na červenec) měl ověřit rozvinutí dvoulisté konstrukce ve tvaru květu z mylarpolyesterového filmu o tloušťce asi jedné pětiny sáčku do odpadkového koše.

Nyní je otázkou, kdy se uskuteční další naplánovaný start, při němž měla být vynesena osmilistá konstrukce. Tento let by přitom mohl přispět i k zpopularizování celé myšlenky, protože zařízení postupně se vzdalující po spirále od Země, by mělo být dobře viditelné - výrazný bod, jasný jako měsíc v úplňku.

Ředitel projektu Louis Friedman zatím oznámil, že společnost se rozhodla uspořádat setkání 20. srpna, kdy chce oznámit termín příští mise a její charakter.

Výhody slunečního pohonu
Solární pohon je pro pohyb ve vesmíru pro pozemšťany logický. Většina paliva používaného při kosmických startech je spotřebována na překonání zemské tíže. Pohonná hmota navíc - pro pokračování letu - prodražuje starty.

Sluneční plachty naopak téměř nic neváží. Nejprve se počítá s jejich větším využitím pro pohyb mezi jednotlivými orbitálními drahami při kroužení kolem Země. Dalším krokem mají být cesty mezi planetami uvnitř sluneční soustavy.

Sluneční plachetnice by mohly sehrát svou roli při osidlování celé soustavy, a to i přesto, že je sluneční energie na drahách za Jupiterem slabá. "Bez Slunce není žádné solární plachtění, a mezi hvězdami není sluneční záření," vysvětluje Friedman.

Pro lety do větší vzdálenosti by se proto musely používat "tlačné" laserové paprsky. Takové proudy umělého koncentrovaného světla by pak vedly loď na cíl, aniž by se rozptylovaly jako sluneční záření.

Byla by to však velmi velká zařízení umístěná na orbitální dráze kolem Země nebo na nějakém měsíci a vyžadovala by značný zdroj energie. Na druhou stranu nevyžadují solární plachetnice zásoby paliva propočítané tak, aby se plavidlo mohlo ze své cesty vrátit bezpečně zpět.

Hvězdy jsou daleko
Lety k jiným hvězdám jsou pak podle Friedmana bohužel příliš vzdálenou fantazií. Dokazuje, že klasické chemické pohony nebo i ty založené na štěpné reakci nedokážou udělit kosmické lodi dostatečné zrychlení. A bez něj by trvaly lety k jiným hvězdám často i v lepších případech stovky let.

Světelný pohon se svým postupným zrychlováním slibuje lepší výsledky, ale i pro něj jsou jiné hvězdy desítky let daleko. Tlačný paprsek by navíc potřeboval značný zdroj energie - podle odhadů odpovídající současné produkci elektrické energie ve Spojených státech. Friedman proto soudí, že naše výlety k jiným hvězdám budou věcí hodně daleké budoucnosti, a než nastane, zůstává jedinou alternativou pozorování na dálku a projekt SETI.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Kasy cinkají, zaměstnanci Škody Auto utrácejí rekordních sto tisíc hrubého

Montáž dílu v podvozku modelu Superb v závodu Škoda Auto Kvasiny.

Fronty v supermarketech, většina míst v restauracích na večer rezervovaná, plná parkoviště obchodních center. Tak to...

Dvě mrtvoly v rokli. V Mexiku zavraždili cyklisty na cestě kolem světa

Zavraždění cyklisté Krzysztof Chmielewski z Polska (vlevo) a Holger Hagenbusch...

Je to případ, který opět připoutal pozornost světové veřejnosti k eskalující epidemii násilí v Mexiku. Tamní policie...



Za extrémní sucho může anomálie. Počasí v Evropě je naruby

Vyschlý rybník v Budči na Třebíčsku.

V Helsinkách se opalují, na Jadranu prší. Proto je v Česku sucho už nyní. A dva či tři deštivé dny sucho nezaženou....

Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu

Ruský prezident Vladimir Putin za volantem kamazu při slavnostním otevření...

Rusko a anektovaný poloostrov Krym od úterý spojuje nový most. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin, který po...

Štítila se mě i lékárnice, říká žena, jíž roste kůže sedmkrát rychleji

Marie Žampachová má poškozené čtyři pětiny těla. Obličej je tou nejméně...

Trpí, když bere za kliku, nese nákup i při samotné chůzi. Kvůli vzácné formě ichtyózy se Marii Žampachové tvoří kůže...

Další z rubriky

Konspiracím odzvonilo. Hitler zemřel v bunkru, ukázal test jeho zubů

Adolf Hitler

Vůdce Třetí říše měl extrémně špatný chrup, trpěl zápachem z úst a nejedl maso. Francouzští patologové zkoumali...

Na předměstí Marseille stříleli ozbrojenci, policie vyloučila terorismus

(Ilustrační snímek)

Policie v pondělí odpoledne zasahovala v problematické čtvrti jihofrancouzského města Marseille. U kulturního střediska...

Nezdolný Japonec zdolával Everest bez konečků prstů, osmý pokus nepřežil

Na Mount Everestu v pondělí zahynul japonský horolezec, který se o výstup na...

Na Mount Everestu v pondělí zahynul japonský horolezec, který se o výstup na nejvyšší horu světa pokoušel již poosmé....

Najdete na iDNES.cz