OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl bych se prosím zeptat, kdy bude zpřístupněna aktuální interaktivní mapa sociálně vyloučených lokalit přiložená k článku veřejnosti, popř. zda by byla možnost tuto získat pro pracovní potřeby s předstihem?
Děkuji za odpověď
T. Najmon
MěÚ Lysá nad Labem
Sociální odbor
T. Najmon
Karel Čada:
Dobrý den, mapa bude zpřístupněna na počátku června. V současnosti ještě dolaďujeme technické detaily se zadavatelem, aby byla dostatečně uživatelsky příjemná a funkční. Budeme se snažit, aby byla uživatelům zejména zejména z řad potenciálních realizátorů projektů přístupná co nejdříve. Díky za pochopení.
28.5.2015 11:06
OTÁZKA:
můžete prosím uvést (nebo odkázat) na exaktní metriky definující sociálně vyloučenou lokalitu ?
podle čeho se to posuzuje, pokud podle příjmu, tak jaký musí být, podle nezaměstnanosti - kolik procent, atp.
pořád se o tom mluví, ale nikde jsem se nedočetl, jak se to počítá, nebo jestli se prostě někdo projde po ulici a řekne "tak tohle je vyloučená lokalita".
a pokud byste měl metriky i pro "sociální slabost", udělal byste mi radost, to jsem taky nikde nenašel.
Jirka Novák
Karel Čada:
Sociálně vyloučenou jsme definovalo jako prostor (dům. ulici či čtvrť), kde se koncentrují příjemci sociálních dávek, okolí tento prostor identifikuje jako místo, kde žijí chudí lidé (je vnímáno jako horší zanedbaná část města) a bydlí v něm více než 20 osob. Podrobnějsí vymezení naleznete v publikaci, která je zveřejněná na stránkách mpsv: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/publikace-s-analyzou-socialne-vyloucenych-lokalit.
28.5.2015 11:12
OTÁZKA:
Prohráváte boj proti vyloučení romů...
Evropa prohrává boj proti vyloučení imigrantů...
vážně myslíte že máte sebemenší šanci vyhrát boj proti vyloučení chudých?
Vyhrál někdy nějakou šanci o sociální začlenění těch kteří se zcela nevzdali své kultury a nepřizpůsobili se sami majoritní společnosti? Zatím se mi totiž zdá že kdykoliv si nějaké etnikum snaží udržet vlastní kulturu tak se nikdy nikam nezačlenilo...
Pavel Kural
Karel Čada:
Domnívám se, že celkově se boj s chudobou neda vyhrat. Chudoba tu asi bude stale. Staty a politiky maji moznosti jak zmensovat pocet lidi, kteri v chudobe ziji a zlepsovat kvalitu jejich zivota. Nicmene po dobu sve prace na mape socialne vyloucenych lokalit jsem se setkal z radou Romou, kteri se hlasi ke svemu romstvi a tradicim, a presto jsou zaroven zacleneny do bezne spolecnosti. Moje australska zkusenost mi take ukazuje, ze je mozne, ze imiganti se nemusi vzdavat sve kultury a tradic a byt zaroven soucasti spolecnosti. Neni to lehke a vyzaduje to cas, ale nepovazuji tuto snahu za predem ztracenou.
28.5.2015 11:19
OTÁZKA:
Na mapě je vyloučená lokalita Praha. Kde přesně jsou v Praze čtvrti či ulice, kde se dá mluvit o vyloučené lokalitě?
Katka
Karel Čada:
Presnejsi vymezeni obci bude v mape, ktera bude v nejblizsi dobe k dispozici. Nicmene v Praze jsou lokality identifikovany mestskymi castmi. Na uroven ulic verejna cast mapy nepujde kvuli ochrane lidi, kteri v nich ziji. Nicmene Praha a je typicka, ze jsou tzv. lokality mene ostre ohranicene nez v jinych mistech.
28.5.2015 11:22
OTÁZKA:
Hezký den.
Mám k Vám otázku: Podle jakých konkrétních parametrů se určuje co je „sociálně vyloučená lokalita“ ? A jak vůbec taková sociálně vyloučená lokalita kupř. z normálního panelákového sídliště, které není žádné „otředné bydlení“, může náhle vzniknout? To se ti lidé, třeba senioři, kteří tam bydlí, tak rychle změní?? Jak to, že vznikají nové a nové sociálně vyloučené lokality???
Bydlím na normálním panelákovém sídlišti, žijí zde lidé, co chodí do práce, rodiny s dětmi, bydlí zde důchodci, bydlí zde lidé s průměrnými příjmy jistě i lidé s podprůměrnými příjmy. A žádná sociálně vyloučená lokalita u nás není, je tu pořádek, čisto, klid. A pořádek, čisto a klid přece snad nesouvisí s tím, zda má člověk vysoký, či nízký příjem.
Děkuji Vám za odpověď
Jaroslava Kolihová
Karel Čada:
O vymezení sociálně vyloučené lokality jsem již psal. Obecně řečeno nová lokalita většinou vznikne tak, že někde má vlastník nemovitost, která je buď v takovém stavu, nebo místě, kdy se již nedá pronajmout na otevřeném trhu s byty, tak ji nabízí lidem, kteří si nemohou vybrat. V některých případech se tak sociálně vyloučení chudí lidé stěhují do blízkosti jiných chudých lidí. Jde například o místa na hranicích krajů, kde je špatná dopravní infrastruktura. V sídlištích takové lokality mohou mít podobu domů, do kterých není investováno a mají pověst domů s problémovými nájemníky. Ne každé sídliště je ale sociálně vyloučenou lokalitou.
28.5.2015 11:28
OTÁZKA:
Dobrý den,
studii jsem dosud nečetl, je někde celá zveřejněna? Zajímalo by mě také, zda vidíte souvislost nárůstu vyloučených lokalit s prudkým rozvojem tzv. "byznysu s chudobou". Chápu, že nyní nelze všechny komerční ubytovny pro chudé zrušit. Ale pokud zde souvislost je, neměl by v první řadě vzniknout stop stav jejich rozvoji a následně sanovat, to, co způsobují? Děkuji
Lukáš Poruba
Karel Čada:
Tzv. byznys s chudobou se rozhodně na počtu sociálně vyloučených lokalit podepsal. Stát dlouhodobě podceňoval politiku sociálního bydlení a obce privatizovaly svůj bytový fond. Zastavení rozvoje ubytoven je jednou ze základních podmínek stabilizace situace a zlepšování životních šancí pro osob vzrůstající v sociálním vyloučení. Je dobré si uvědomit, že život na ubytovnách a stěhování mezi ubytovnami snižuje šance dětí, které v daném prostředí vyrůstají, některé častěji mění školu a často nemají prostor, kde by si mohly dělat úkoly. Samotný život na ubytovnách přispívá k tomu, že se daný problém může dále přenášet z generace na generaci.
28.5.2015 11:37
OTÁZKA:
Není prvotním hybatelem růstu počtu ghett podpora vyplácená majitelům ubytoven?Dřív žil póvl porůznu roztroušen,dnes si podnikavec zařídí "ubytovnu" a sestěhuje póvl z širokého okolí na jednu adresu,kde se všechny sociálně patologické jevy koncentrují a zesilují.
Vojtík
Karel Čada:
Rozhodně doplatek na bydlení sehrál klíčovou roli, ale pokud by existovala politika sociálního bydlení a možnost pro sociálně vyloučené rodiny bydlet v adekvátním bydlení, tak by tento problém nemusel vzniknout. Rozhodně ale nelze mluvit o lidech z ubytovnách jako o "póvlu". Řada z nich se snaží řešit svou situaci a za svou situaci nemohou. To, že v žijí v situaci, v jaké žijí neznamená, že nezasluhují úctu jako kdokoli jiný.
28.5.2015 11:42
OTÁZKA:
Dobrý den,
není název chudoba zaměněn pouze pro pojem jiné priority a lenost? Lidé s obdonou výši příjmů - kdy je životním minimem zaručena zákonem, jsou schopni fungovat naprosto rozdílně. Nemyslíte si, že začlenění do společněsti je možné pouze prestřednictvím práce a dekadence dnešní společnosti je v tom, že životní minimum je nároková dávka, o kterou se nemusí dotyčná osoba přičinit?
Fany
Karel Čada:
V námi zkoumaných lokalitách je minimálně 15 až 20 procent těch, kteří mají práci, ale příjem z něj jim nestačí, aby se dostali ze sociálně vyloučeného prostředí. Přestože pracují, tak jejich příjmy jsou nízké a práce, kterou mají je značně nejistá. Je třeba si uvědomit, že jde často o osoby se základním vzdělání, v řadě obcí připadá na jedno pracovní místo i víc než 50 uchazečů. Další až polovina pracuje na černo. To však často není jejich volba, ale jsou k tomu tlačeni jejich zaměstnavateli. Životní minimum je dávka, která má umožnit člověku přežít, navíc ho nepovažuji v současnosti za příliš vysoké, proto by měla zůstat nenároková. Zároveň stát by se měl snažit, aby maximální množství sociálně vyloučených našlo uplatnění na otevřeném trhu práce.
28.5.2015 11:50
OTÁZKA:
Dobrý den, zjistili jste, že v ghettech je čím dál víc starších lidí. Je to tak, že se tam stěhují, nebo jen na rozdíl od mladších sousedů už nemají sílu prchnout a odstěhovat se z místa, z něhož udělali ghetto jiní nepřizpůsobiví?
Laďa H.
Karel Čada:
Starší lidé jsou jednak ti, kteří v sociálně vyloučených prožili část svého života. Další skupinu seniorů pak představují ti, kteří žijí v odlehlejší či zanedbaných oblastech, ale nemají prostředky či ani motivaci se z nich odstěhovat.
28.5.2015 11:59
OTÁZKA:
Mám za to, že chudoba je následek životního stylu a nízké pracovitosti. Od nechuti k práci se odvíjí úplně všechno, i to vzdělání nelze nikomu dát, každý si ho musí odpracovat. Moje babička měla taky velmi nízký důchod, ale kolem svého obydlí měla čisto, pěstovala brambory a zelí a kde to šlo, tam byly květiny. Nemyslíte si také, že nepořádek kolem cikánských obydlí není následkem jejich chudoby ale je to obráceně, že jejich chudoba je následkem jejich nechuti pracovat? A že penzisté se v ghetu ocitli tak, že gheto je prostě dostihlo a oni se nemají kam stěhovat?
Robert
Karel Čada:
Nemyslím si, že je zatím nechuť pracovat. Některé z těchto lokalit nejsou špinavé. Když žijete v provizorním bydlení, tak také nemáte chuť do svého obydlí investovat. Na druhé straně nepořádek v okolí v řadě míst není pouze fenoménem romských obydlí.
28.5.2015 12:02
OTÁZKA:
V zahranici (US, UK, napriklad) je chudoba "dedicna" - tzn. ze deti narozene v chudych rodinach maji velmi malou sanci se z teto situace dostat. Myslite, ze u nas je tento problem stejny? Pokud ne, zlepsuje se to nebo zhorsuje? Dekuji.
Hana Nova
Karel Čada:
Ano, u nás je to stejné. Česká republika navíc patří k zemím, kde je školní úspěšnost žáka do značné míry ovlivněna sociálním původem jeho rodičů. Domnívám se, že se tato situace nelepší a velká část nárůstu sociálně vyloučených obyvatel vznikla tím, že dorostla nová generace, kterou český vzdělávací systém nenastartoval k otevřenému trhu práce. Rád bych zdůraznil, že to vnímám jako systémový problém, nikoli jako kritiku učitelů, kteří ve školách kolem těchto lokalit působí. Jejich práce je velmi náročná.
28.5.2015 12:08
OTÁZKA:
Čím je podle vás Zastávka vyloučenou lokalitou?
DRM
Karel Čada:
V současné chvíli nebudeme komentovat v detailu jednotlivé obce, než bude zveřejněna mapa. Důležité je, že mapa bude identifikovat obce, kde je sociálně vyloučená lokalita, nikoli že by ji byla celá obec.
28.5.2015 12:10
OTÁZKA:
Dobrý den.Nemužu se ubránit dojmu, že stát s jeho absolutně neadresnou politikou příspěvku na bydlení systematicky vytváří tyto ghetta.Není tu žádné omezení,strop(třeba max.2000měsíčně)kolik muže stát přispívat na bydlení,komu, po jakou dobu atd.Toto by mělo být přesně ustanoveno jak u ubytoven tak bytů.Dokonce se sem stěhují i nepřizpůsobiví občané Slovenska...protože tam si uvědomili, že stát není dojná kráva.Toto bychom mohli zabrzdit tím že zákonem se dá vyplácet jakákoliv dávka..včetně bydlení až po odpracovaní třeba 5let.Kdy stát konečně začne v této záležitosti jednat.???Děkuji za odpověď´.
Danek
Karel Čada:
Jak jsem psal, některé sociální dávky jsou nenárokové a měly by nenárokovými zůstat. Je dobré mít na paměti, že každá sankce tohoto typy ovlivňuje životy dětí, které v těchto rodinách vyrůstají. Ony si svůj život navybraly. Zájem dítěte a zlepšení jeho šancí, pak vnímám jako klíčový.
28.5.2015 12:14
OTÁZKA:
Dobrý den, pane Čado, mohl byste mi, prosím, srozumitelně vysvětlit, co přesně znamená slovní spojení "sociálně vyloučená lokalita"? Já tomu doposud rozuměla tak, že to jsou kdysi kultivované přírodní oblasti včetně obytných budov, které byly postupem času zdevastované nikoliv majiteli, ale uživateli, kterým bylo vzápětí poté vždy státem nabídnuto a přiděleno k devastaci bydlení jiné, to vše bez jakéhokoliv postihu či náhrad škod. Mýlím se hodně?
Marie Zelená
Karel Čada:
Definici sociálně vyloučené jsem již vysvětloval a najdete ji v publikaci.
28.5.2015 12:16
OTÁZKA:
Proč bychom měli bojovat proti sociálnímu vyloučení občanů? Není to kontraproduktivní. Vždy budou ve společnosti ti, kteří neumí, nebo nechtějí držet krok s "main streamem". Chápu, že pokud by to bylo nekontrolované, mohlo by to přejít např. v lokální nepokoje, ale není stoupání/klesání čísel jen odrazem jak se nastaví pomyslná čára, kde zažíná/končí ono sociální vyloučení? Nemyslím si, že jsme na tom v porovnání se srovnatelnými státy nijak kriticky, nebo se zásadně lišíme.
Jiří Záhora
Karel Čada:
Minimálně ve vzdělávání ano. Například finský systém je hodnocen vysoko nikoli pro množství nadaných, ale kvůli tomu, že ti horší, co nedrží krok z mainstreamem, jak píšete, jsou na tom lépe než jinde. Ano vždy budou tací, kteří jsou na tom hůře než je průměr, ale je důležité, jak velká je mezera mezi nimi a průměrem. Srovnávací studie pak ukazují, že v zemích, kde je tato mezera menší, tak jsou lepší i jiné ukazatele kvality života, které zasahují celou společnost.
28.5.2015 12:19
OTÁZKA:
V západních státech se snaží o chudé lidi (především seniory) starat také místní komunita. Jedná se o různé křesťanské spolky nebo programy místní radnice. V Čechách však podobný přístup nemá tradici. Lidé se např. naopak bojí dávat bezdomovcům jídlo, které sami nespotřebují, z obavy, že se jich do dané lokality "natáhne" ještě více. Máte nějakou představu, jakým způsobem by do těchto věcí mohla začít zasahovat komunální politika? V Paříží např. zapojily bezdomovce do úklidu města, supermarkety musí odevzdávat prošlé potraviny potřebným atd. Proč se podle vás neděje nic takového u nás?
Martin
Karel Čada:
To, co zmiňujete, jsou zajímavé příklady. Zapojování lidí do městských aktivit je důležité a přínosné. V českém prostředí vykonávají křesťanské neziskové organizace záslužnou práci, ale jde převážně o profesionální poskytovatele sociálních služeb. Myslím, že každá společná akce napříč obcí může být zajímavým pokusem jak nastartovat pomoc a dialog - například společný úklid, kde se mohou potkat sociálně vyloučení s běžnými obyvateli či grilování. V řadě míst, kde lidé nechtějí sdílet se svými romskými sousedy, ani společné dětské hřiště to může být utopická představa.
28.5.2015 12:25
OTÁZKA:
Kdybych byla majitelkou nějakého bytu, který bych chtěla pronajímat, tak je zcela logické, že bych chtěla někoho, kdo má alespoň jakousi jistotu práce- aby byl solventní. Kde mají bydlet ti, co tu jistotu nemají? A že i slušných nezaměstnaných je mezi námi docela dost. proč s eobce tak zoufale snaží prodávat byty? Není tady začátek problému? Plus samozřejmě tržní nájem.
Jiřina
Karel Čada:
Ano, je. Absence politiky sociálního bydlení je alfou a omegou.
28.5.2015 12:26
OTÁZKA:
Dobrý den.Tvorba ghett je ostudou naší republiky. To jsme to dopracovali.
Dle mého názoru není návratu. Váš názor , děkuji
Ondřej Filipczyk
Karel Čada:
Nebyl tak pesimistický. Je řada míst, kde se naopak situace lepší. Podíváte-li se na obce jako jsou Obrnice, Kadaň či Krásná Lípa, tak můžete vidět, že situace není tak beznadějná. Svou roli v tom sehrávají radnice, místní aktéři. Ale těchto místech je vidět i úloha Agentury pro sociální začleňování. Divil byste se, jakou změnu umí udělat dobrý lokální konzultant, který propojí a nasměruje místní aktéry a dá jim potřebnou energii. Myslím, že v řadě míst se radnice vydávají dobrým směrem, i když to bude trvat dlouho a není to vždy považováno za populární.
28.5.2015 12:31
OTÁZKA:
Sociální začlenění úzce souvisí se vzdělaností. Jak chcete zajistit vzdělávání některých skupin "proti jejich vůli" ? A proč se některé etnické skupiny dokázaly začlenit, ačkoliv jsou v našem sociálním prostředí poměrně nové (např. Vietnamská minorita), zatímco jiné, žijící zde několik staletí, se stále začlenit nedokáží (nechtějí) ?
Děkuji za odpověď
Jan Pukl
Karel Čada:
Zrovna včera na konferenci mi zástupce poskytovatele sociálních služeb z jednoho z velkých měst, kde jsou sociálně vyloučené lokality říkal, že děti ze sociálního vyloučených lokalit, do třetí třídy škola baví, pak ale o ní ztrácí zájem. Je škoda, že neumíme ve větším měřítku používat nástroje, které by dokázaly zájem dětí udržet. Jsou ale školy, kde se to daří.
28.5.2015 12:35
OTÁZKA:
Dobry den.
Myslim si, ze seniori jsou v ghettech z duvodu spatne politiky a ochrany statu. Kdyz zacnou to slusnych domu, oblasti prestehovavat neprizpusobive, tak Ti mladsi rychle odchazeji do klidnejsich a bezpecnejsich domu a lokalit, Ti starsi uz na to nemaji chut, vuli a mnohdy ani finance.
Stat selhava v zakladnich pilirich.
V dnesnim svete a v CR je to krasne videt, ze kazdy kriminalnik, notoricke nefakcenko a kazda nepracujici nezodpovedna tovarna na deti ma vice prav nez slusny obcan.
Jakozto sociolog by jste mohl potvrdit, ze ve svete, vcetne CR je nejvice v soucasnosti diskriminovan bily pracujici heterosexualni zodpovedny obcas bez dluhu.
Chtelo by to kompletne zmenit politiku statu vuci obcanum a podpore deti, bydleni... Pomahat slusnym a pracujicim, prechodne lidem v nouzi a nepodporovat vyzirky. Nejhorsi je, ze kazda vyzirka a neprizpusobivy ma podporu neziskovek, ktere jsou financovany z kapes slusnych obcanu. Je to hold vysmech dnesni doby.
Tom
Karel Čada:
Asi nebudete překvapen, že s vámi nesouhlasím. Myslím, že solidarita s těmi, kteří jsou na tom hůře než my je důležitá. Věřím, že pokud budete mít možnost se s některými z obvatel setkat, tak byste svůj názor změnil. Jejich situace často není jednoduchá.
28.5.2015 12:39
OTÁZKA:
Je opravdu trestuhodné, že se ve vyloučených lokalitách objevuje čím dál více důchodců- tedy lidí, kteří valnou část života pracovali a byli prospěšní pro společnost. Proč se tedy nemůže společnost na stáří postarat i o ně? Máme sociální byly pro kdekoho, dokonce i pro mentálně retardované (příšerný výraz, ale nemám lepší) spoluobčany, kterým zrušíme ÚSP a pošleme do bytů na 1/2 cesty, ale pro staré lidi máme leda tak DD za 18 tisíc (bylo ve včerješích novinách). Co s tím? Děkuji
JW
Karel Čada:
Jsou různé skupiny, které potřebují různé typy sociálního bydlení. Byty na půl cesty jsou stejně důležité jako byty pro chudé rodiny i staré lidi. Různé skupiny mají jiné potřeby a potřebují jiné nástroje. Je to ale běh na dlouhou trať.
28.5.2015 12:41
OTÁZKA:
Jak si myslíte, že se změní společnost v průběhu příštích patnácti let, kdy automatizace řady činností v oblasti služeb (třeba řízení auta) zruší spoustu pracovních míst střední vrstvy, a ke skupině nezaměstnatelných domnělých lenochů se zařadí i desítky procent prácechtivé populace, která nebude umět nic, v čem by je nedokázal nahradit počítač?
Ferdinand Novák
Karel Čada:
S pracovními místy je to složité. Se stárnutím populace na druhou stranu bude růst potřeba péče o tyto osoby a tu počítač jen těžko nahradí. Bude ale potřeba uvažovat o nějakých alternativních modelech.
28.5.2015 12:44
OTÁZKA:
Kolik penez bylo od vzniku CR doposud vynalozeno na zaclenovani nezaclenitelnich, kolik se udelalo podobnich studii a na kolik vyjde takova jedna studie
Honza Mayer
Karel Čada:
Kolik peněz bylo vynaloženo na sociální začleňování přesně nevím. Tato velká analýza se dělá podruhé. Poprvé v roce 2006. Mezi tím se udělala řada menších analýz. Zpracování naší Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR s rozpočtem 6 715 500 Kč včetně DPH bylo financováno z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Možná vám to přijde jako velká částka, ale měli jsme dvacetičlenný tým kvalifikovaných výzkumníků, kteří dělali výzkum ve všech obcích a lokalitách. Pracovali pro nás odborníci z Přírodovědecké fakulty UK. Projekt trval celkem rok a půl. Když odečtete od částky DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění, tak zjistíte, že nešlo o nijak ziskový projekt.
28.5.2015 12:54
Karel Čada:
Dobrý den, mapa bude zpřístupněna na počátku června. V současnosti ještě dolaďujeme technické detaily se zadavatelem, aby byla dostatečně uživatelsky příjemná a funkční. Budeme se snažit, aby byla uživatelům zejména zejména z řad potenciálních realizátorů projektů přístupná co nejdříve. Díky za pochopení.
28.5.2015 11:06