Sociolog Karel Čada
vydáno 28.5.2015 11:00
Podle nové analýzy ministerstva práce v Česku roste počet sociálně vyloučených lokalit. V současnosti jich je 606 a v řadě z nich oproti minulosti nepřevažují Romové. Do chudoby často padají senioři. Proč tomu tak je? A jak proti sociálnímu vyloučení bojovat? Autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karla Čady odpovídal čtenářům.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 28. května 2015 do 11:29
OTÁZKA:
V západních státech se snaží o chudé lidi (především seniory) starat také místní komunita. Jedná se o různé křesťanské spolky nebo programy místní radnice. V Čechách však podobný přístup nemá tradici. Lidé se např. naopak bojí dávat bezdomovcům jídlo, které sami nespotřebují, z obavy, že se jich do dané lokality "natáhne" ještě více. Máte nějakou představu, jakým způsobem by do těchto věcí mohla začít zasahovat komunální politika? V Paříží např. zapojily bezdomovce do úklidu města, supermarkety musí odevzdávat prošlé potraviny potřebným atd. Proč se podle vás neděje nic takového u nás?
Martin
Karel Čada:
To, co zmiňujete, jsou zajímavé příklady. Zapojování lidí do městských aktivit je důležité a přínosné. V českém prostředí vykonávají křesťanské neziskové organizace záslužnou práci, ale jde převážně o profesionální poskytovatele sociálních služeb. Myslím, že každá společná akce napříč obcí může být zajímavým pokusem jak nastartovat pomoc a dialog - například společný úklid, kde se mohou potkat sociálně vyloučení s běžnými obyvateli či grilování. V řadě míst, kde lidé nechtějí sdílet se svými romskými sousedy, ani společné dětské hřiště to může být utopická představa.
28.5.2015 12:25
OTÁZKA:
Kdybych byla majitelkou nějakého bytu, který bych chtěla pronajímat, tak je zcela logické, že bych chtěla někoho, kdo má alespoň jakousi jistotu práce- aby byl solventní. Kde mají bydlet ti, co tu jistotu nemají? A že i slušných nezaměstnaných je mezi námi docela dost. proč s eobce tak zoufale snaží prodávat byty? Není tady začátek problému? Plus samozřejmě tržní nájem.
Jiřina
Karel Čada:
Ano, je. Absence politiky sociálního bydlení je alfou a omegou.
28.5.2015 12:26
OTÁZKA:
Dobrý den.Tvorba ghett je ostudou naší republiky. To jsme to dopracovali.
Dle mého názoru není návratu. Váš názor , děkuji
Ondřej Filipczyk
Karel Čada:
Nebyl tak pesimistický. Je řada míst, kde se naopak situace lepší. Podíváte-li se na obce jako jsou Obrnice, Kadaň či Krásná Lípa, tak můžete vidět, že situace není tak beznadějná. Svou roli v tom sehrávají radnice, místní aktéři. Ale těchto místech je vidět i úloha Agentury pro sociální začleňování. Divil byste se, jakou změnu umí udělat dobrý lokální konzultant, který propojí a nasměruje místní aktéry a dá jim potřebnou energii. Myslím, že v řadě míst se radnice vydávají dobrým směrem, i když to bude trvat dlouho a není to vždy považováno za populární.
28.5.2015 12:31
OTÁZKA:
Sociální začlenění úzce souvisí se vzdělaností. Jak chcete zajistit vzdělávání některých skupin "proti jejich vůli" ? A proč se některé etnické skupiny dokázaly začlenit, ačkoliv jsou v našem sociálním prostředí poměrně nové (např. Vietnamská minorita), zatímco jiné, žijící zde několik staletí, se stále začlenit nedokáží (nechtějí) ?
Děkuji za odpověď
Jan Pukl
Karel Čada:
Zrovna včera na konferenci mi zástupce poskytovatele sociálních služeb z jednoho z velkých měst, kde jsou sociálně vyloučené lokality říkal, že děti ze sociálního vyloučených lokalit, do třetí třídy škola baví, pak ale o ní ztrácí zájem. Je škoda, že neumíme ve větším měřítku používat nástroje, které by dokázaly zájem dětí udržet. Jsou ale školy, kde se to daří.
28.5.2015 12:35
OTÁZKA:
Dobry den.
Myslim si, ze seniori jsou v ghettech z duvodu spatne politiky a ochrany statu. Kdyz zacnou to slusnych domu, oblasti prestehovavat neprizpusobive, tak Ti mladsi rychle odchazeji do klidnejsich a bezpecnejsich domu a lokalit, Ti starsi uz na to nemaji chut, vuli a mnohdy ani finance.
Stat selhava v zakladnich pilirich.
V dnesnim svete a v CR je to krasne videt, ze kazdy kriminalnik, notoricke nefakcenko a kazda nepracujici nezodpovedna tovarna na deti ma vice prav nez slusny obcan.
Jakozto sociolog by jste mohl potvrdit, ze ve svete, vcetne CR je nejvice v soucasnosti diskriminovan bily pracujici heterosexualni zodpovedny obcas bez dluhu.
Chtelo by to kompletne zmenit politiku statu vuci obcanum a podpore deti, bydleni... Pomahat slusnym a pracujicim, prechodne lidem v nouzi a nepodporovat vyzirky. Nejhorsi je, ze kazda vyzirka a neprizpusobivy ma podporu neziskovek, ktere jsou financovany z kapes slusnych obcanu. Je to hold vysmech dnesni doby.
Tom
Karel Čada:
Asi nebudete překvapen, že s vámi nesouhlasím. Myslím, že solidarita s těmi, kteří jsou na tom hůře než my je důležitá. Věřím, že pokud budete mít možnost se s některými z obvatel setkat, tak byste svůj názor změnil. Jejich situace často není jednoduchá.
28.5.2015 12:39
OTÁZKA:
Je opravdu trestuhodné, že se ve vyloučených lokalitách objevuje čím dál více důchodců- tedy lidí, kteří valnou část života pracovali a byli prospěšní pro společnost. Proč se tedy nemůže společnost na stáří postarat i o ně? Máme sociální byly pro kdekoho, dokonce i pro mentálně retardované (příšerný výraz, ale nemám lepší) spoluobčany, kterým zrušíme ÚSP a pošleme do bytů na 1/2 cesty, ale pro staré lidi máme leda tak DD za 18 tisíc (bylo ve včerješích novinách). Co s tím? Děkuji
JW
Karel Čada:
Jsou různé skupiny, které potřebují různé typy sociálního bydlení. Byty na půl cesty jsou stejně důležité jako byty pro chudé rodiny i staré lidi. Různé skupiny mají jiné potřeby a potřebují jiné nástroje. Je to ale běh na dlouhou trať.
28.5.2015 12:41
OTÁZKA:
Jak si myslíte, že se změní společnost v průběhu příštích patnácti let, kdy automatizace řady činností v oblasti služeb (třeba řízení auta) zruší spoustu pracovních míst střední vrstvy, a ke skupině nezaměstnatelných domnělých lenochů se zařadí i desítky procent prácechtivé populace, která nebude umět nic, v čem by je nedokázal nahradit počítač?
Ferdinand Novák
Karel Čada:
S pracovními místy je to složité. Se stárnutím populace na druhou stranu bude růst potřeba péče o tyto osoby a tu počítač jen těžko nahradí. Bude ale potřeba uvažovat o nějakých alternativních modelech.
28.5.2015 12:44
OTÁZKA:
Kolik penez bylo od vzniku CR doposud vynalozeno na zaclenovani nezaclenitelnich, kolik se udelalo podobnich studii a na kolik vyjde takova jedna studie
Honza Mayer
Karel Čada:
Kolik peněz bylo vynaloženo na sociální začleňování přesně nevím. Tato velká analýza se dělá podruhé. Poprvé v roce 2006. Mezi tím se udělala řada menších analýz. Zpracování naší Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR s rozpočtem 6 715 500 Kč včetně DPH bylo financováno z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Možná vám to přijde jako velká částka, ale měli jsme dvacetičlenný tým kvalifikovaných výzkumníků, kteří dělali výzkum ve všech obcích a lokalitách. Pracovali pro nás odborníci z Přírodovědecké fakulty UK. Projekt trval celkem rok a půl. Když odečtete od částky DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění, tak zjistíte, že nešlo o nijak ziskový projekt.
28.5.2015 12:54
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
