Většina z dětí, které lžou při vytváření profilu na sociálních sítí, to dělá proto, aby se mohla zaregistrovat a přidává si roky. Děti ale také často uvádějí nepravdivé údaje o sobě samých kvůli pocitu bezpečí.
„Děti mají představu, že když budou starší a jejich identita bude vypadat „silnější“, nemusí se tolik bát, že se stanou terčem zneužití. Relativně malé procento dětí pak uvádí, že touží vypadat lépe než ve skutečnosti,“ sdělil iDNES.cz předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.
Rodiče většinou vědí o tom, že jejich děti mají profil na sociálních sítích. Čím menší děti, tím větší mají rodiče přehled. Zatímco pouze necelé procento rodičů deseti až dvanáctiletých dětí neví, že jsou na Facebooku, u mladistvých ve věku 16 -18 už je podíl těchto rodičů 16 procent.
Podle Sedláčka by rodiče rozhodně měli kontrolovat, co jejich děti dělají na internetu.
„Je důležité se s dítětem bavit o tom, co na internetu podniká, jakým způsobem a o čem tam komunikuje nebo zda se nesetkalo s nějakou formou nevhodného chování. U mladších dětí je i vhodné regulovat dobu pobytu ve virtuálním světě a nabízet dostatek podnětů ve světě reálném,“ míní Sedláček.
Souhlas rodičů dětem nevadí
Většině dětí by nevadilo, kdyby se musely zeptat rodičů na souhlas s užíváním sociálních sítí. Uvedlo to 70 procent dotázaných. Nejvíc ale toto opatření vadí třináctiletým, polovina z nich by se ráda obešla bez něj.
Výrazně víc vadí nutnost dávat souhlas rodičů chlapcům než dívkám. „Nejvíce těch, kterým souhlas vadí, chodí na základní školu. Významně méně to pak vadí gymnazistům a studentům,“ uvedl Sedláček.
Některé děti uvedly, že i kdyby jim rodiče souhlas nedali, zaškrtli by, že ho mají, aby se mohly zaregistrovat. Zatímco menší děti se často ptají rodičů na souhlas, když to po nich internet vyžaduje, šestnácti nebo sedmnáctiletí se zkrátka zaregistrují a při otázce, zda s tím rodiče souhlasí, zakliknou „ANO“, aniž by se zeptali.
„Zatím ještě nikdo nepředstavil věrohodný technický nástroj, jak bude souhlas ověřovaný. Pokud půjde jen o zpětné odeslání potvrzení, které přijde do e-mailové schránky, tak tu si dokáží děti zřídit během pár minut. Pokud půjde jen o odkliknutí nějaké věty, tak to snad ani nemá cenu,“ říká Sedláček.
Na Facebook už v jedenácti letech
Co se týče sociálních platforem, děti nejčastěji využívají různé chatovací aplikace (uvedlo to 89 procent dotázaných). Většina z nich také využívá Facebook, oblíbená je ale i platforma pro sdílení fotografií Instagram a online hry. Naopak příliš oblíbený není u dětí Twitter, Pinterest nebo Snapchat.
Děti si nejčastěji zřizují Facebook, když jim je v průměru 11,5 roku, ukázal dále průzkum. Dříve na internetu děti začínají jenom s hraním online her (v průměru v deseti letech). Facebook využívá 62 procent deseti až dvanáctiletých dětí, s narůstajícím věkem dětí jich je na Facebooku čím dál víc. Tuto sociální platformu totiž nepoužívají pouze čtyři procenta šestnácti až osmnáctiletých dětí.
Facebook až od 15 let. Do té doby se souhlasem rodičů, navrhla vláda |
„Za alarmující považujeme čas, který děti na sociálních sítích tráví. Ten roste s věkem. Markantní je to pak u dětí, respektive mladých lidí, kteří navštěvují střední odborná učiliště. Třetina z nich tráví na Facebooku více jak tři hodiny denně,“ sdělil Sedláček.
Dodal, že takřka třetina těch, co Facebook vůbec nevyužívají, sídlí ve městech s více než 90 tisíci obyvateli.
„Zavedením opatření bychom postavili ze dne na den většinu dětské populace v České republice mimo zákon. Nepřijde nám to mravné a hlavně to nebude fungovat. Ti, co tam jsou, tedy ti, kteří uvedli vyšší věk než je jejich skutečný, tam budou i nadále,“ dodal Sedláček.
