Ocením ji i já, desetimiliontá částečka toho lidu, občan, který se vždy řídil všemi zákony, které i vláda sociálních demokratů schválila – ačkoliv s nimi leckdy rovněž vášnivě nesouhlasil.
Divadélko
Sobotkovo divadélko může důvěřivé lidi zaujmout. To je také autorův umělecký záměr. Ale platíme si poslance, aby provozovali divadlo? Pokud zákonodárce, právník, místopředseda parlamentní strany a stínový ministr financí porušuje vědomě zákon, je to skandální, ať má úmysly jakkoli průzračné. Žijeme snad v diktatuře, v nesvobodné zemi hodné občanského vzdoru a neposlušnosti?
Domnívám se, že už dávno ne. Žijeme v normální demokracii, v níž občany zvolený parlament schválil jakýsi zákon. A ten zákon platí, dokud ho kdosi povolaný nezruší. Platí pro deset milionů lidí, tedy i pro poslance a senátory.
Připomeňme těm zapomnětlivým z nich zákonodárcův slib: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony."
Tomu slibu napsanému v ústavě osobně rozumím tak, že poslanci slibují respektovat i zákony nemilé, komické, zvláštní, přísné a vůbec všelijak nedokonalé. Bohuslav Sobotka, jak je patrné, tedy porušil dva zákony jednou ranou.
Pan poslanec vysvětluje: "Pokud poplatky neshledá Ústavní soud jako neústavní, samozřejmě to budu respektovat."
Je to inovativní přístup k právu od zákonodárce a vystudovaného právníka: zákon je platný a má se dodržovat až poté, co ho prověří Ústavní soud. Podobně by se daly "pozastavit" další zákony, které se části parlamentu nelíbí.
Příklad: jsem opoziční poslanec a laicky si tipnu, že porušením zaručené rovnosti všech občanů může být, pokud člověk s trojnásobným příjmem platí sedminásobnou daň. V sněmovním klubu shromáždím jedenačtyřicet podpisů a pošlu dotyčný předpis k posouzení ústavním soudcům.
Podání nic nestojí, tak hurá do Brna. Než se ctihodní soudci vyjádří, budu z poslaneckého platu několik měsíců odvádět stejnou daň jako člověk s průměrnou mzdou. A když se nějaký právní purista ozve? Odpovím po sobotkovsku: "Pokud progresi daní Ústavní soud neshledá jako neústavní, samozřejmě to budu respektovat." Ale až pak zaplatím, co podle zákona platit mám.
Bohuslav Sobotka a kolegové zákonodárci, kteří nedávno vyzvali peticí k bojkotu poplatků (Rath, Gajdůšková), by mohli respektovat alespoň názor předsedy Ústavního soudu. Pavel Rychetský, jejich bývalý stranický kolega a málem kandidát na prezidenta, označil výzvy k porušování zákonů za nepřípustné.
Blíží se chřipka
Stát se hrdinou protipoplatkového odboje za třicet korun je lákavé. Gesto promlouvá k srdci voličů spíš než trpělivé vyčkávání verdiktu Ústavního soudu. Být na místě ministra Julínka, který v propagaci poplatků selhává, ihned spěchám do nemocnice U svaté Anny a 30 korun za ošetření poslance Sobotky solidárně zaplatím.
I tuhle nahrávku na smeč však Julínek promeškal. Předběhl ho občan. Ušetřil nás pokračování divadelního kusu: Kterak je poslanec za svůj odboj byrokraty popotahován. Ale možná není všem dnům konec. Blíží se chřipková epidemie...
