Šéf ANO Andrej Babiš, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a lídr lidovců Pavel...

Šéf ANO Andrej Babiš, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a lídr lidovců Pavel Bělobrádek po jednání o vládě ve Sněmovně (25.11.2013) | foto: Dan Materna, MAFRA

Nižší DPH na léky, knihy, pleny i výživu. A noční boj o daně pro firmy

  • 232
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka opouští myšlenku referenda ve straně o koaliční smlouvě, kterou chce uzavřít s ANO a lidovci. Stačí podle něj, aby ji schválil ústřední výkonný výbor. Sobotka iDNES.cz potvrdil, že smlouva má přinést závazek stran zavést třetí, nižší sazbu DPH pro léky, knihy, pleny a dětskou výživu. Úterní jednání se protáhlo dlouho do noci.

Třetí sazba DPH by měla být zavedena od roku 2015. "Přesná sazba daně v koaliční smlouvě uvedena nebude. Řešit ji budeme později. ČSSD prosazovat, aby třetí sazba byla 5 procent," řekl iDNES.cz Sobotka. Snížení daně se podle něj bude týkat knih, ale ne novin a časopisů. Nyní jsou dvě sazby daně z přidané hodnoty - 15 a 21 procent, což prosadila bývalá koalice Petra Nečase.

Noční jednání o vládní koalici

K jednání o programové části koaliční dohody se vyjednavači ČSSD, ANO a KDU-ČSL sešli v úterý večer po skončení schůze Sněmovny na tradičním místě, v prostorách poslaneckého klubu ČSSD. Jednání, které začalo v 19 hodin, mělo podle prvního odhadu trvat dvě hodiny, ale ani po čtyřech hodinách, kolem třiadvacáté večer nebylo hotovo. Zástupci tří stran jednajících o vládě podle informací iDNES.cz pečlivě procházeli návrh smlouvy, který potenciálním partnerům poslala ČSSD, a který má více než čtyři desítky stran. Sobotka šel na úterní jednání s tím, že chce jednání o programu již dokončit, aby ho v sobotu mohlo schválit širší vedení ČSSD.

Při jednání o možné koalici je největší bitva právě o daně. Sociální demokraté se stále nevzdali toho, že se jim podaří prosadit speciální vyšší sazbu daně z příjmu alespoň pro banky, takzvanou sektorovou daň. "Daň z příjmu firem, sektorová daň, prohloubení daňové progrese pro fyzické osoby," vyjmenoval Sobotka střetová témata ještě před samotným jednáním.

"My stále vycházíme z toho, že nechceme zvyšovat daně. Peníze lze ušetřit z provozních výdajů resortů. A je také třeba lépe vybírat daně," zopakoval setrvalé stanovisko hnutí ANO šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek.

Firmy nyní platí daň z příjmu ve výši 19 procent, sociální demokraté před volbami hlásali, že prosadí její zvýšení o jedno až dvě procenta a že pro telekomunikační, energetické společnosti a banky zavede druhou sazbu 25 až 30 procent. Nyní se boj o "sektorovou daň" zredukoval na to, zda budou víc zdaněny banky. Hnutí ANO Andreje Babiš ale argumentuje, že není možné znejisťovat investory. Zvýšení daní by také banky mohly přenést na klienty.

U zdanění fyzických osob je zatím shoda na tom, že se do druhé daňové sazby překlopí takzvaná "solidární přirážka", kterou prosadila už Nečasova vláda a která se týká lidí s příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad sto tisíc korun hrubého měsíčně. Z příjmu, který převyšuje tuto částku se nyní platí kromě patnáctiprocentní daně ze superhrubé mzdy i sedmiprocentní přirážka.

Toto opatření mělo platit jen do konce roku 2015. Ale ČSSD, ANO a lidovci zruší dočasnost tohoto opatření. Jen se bude znovu odvádět daň z hrubé mzdy. Fakticky se tak ale zdanění lidí s nejvyššími příjmy nezvýší. Proto sociální demokracie ještě tlačí na prohloubení daňové progrese.

Minimální daň pro OSVČ i větší zdanění hazardu

Podle dosavadních vyjádření vyjednavačů o vládě musejí OSVČ počítat se zavedením minimální daně, chystá se i větší zdanění hazardu. Naopak růst má slev na dani na děti, na což tlačí zejména lidovci. Poroste také minimální mzda, která je nyní 8500 měsíčně. A penze se budou znovu zvyšovat o celou inflaci. Vrátit se má i nedávno zrušená sleva na dani pro pracující důchodce.

Zrušen bude třicetikorunový poplatek u ambulantních lékařů, naopak zachován bude poplatek 90 korun na pohotovosti. Poplatky jsou ale stále vedle daní druhou kapitolou, kterou ještě strany nedokázaly uzavřít.

Jasné zatím není, kdo bude sedět na jakých křeslech ve vládě. Sobotka navrhl, aby 8 křesel měla ČSSD, 7 hnutí ANO a 2 lidovci. Lidovce zklamalo jak to, že mají mít podle Sobotkova návrhu jen dvě křesla i to, že by podle Sobotkova návrhu měli dostat ministerstva zdravotnictví a kultury.

"Neodráží to naše priority, za takových podmínek bychom do vlády nešli," řekl iDNES.cz jeden z vyjednavačů KDU-ČSL o vládě. Rozdělení křesel i jejich obsazení se má ale řešit až po návratu předsedy lidovců Pavla Bělobrádka na začátku příštího týdne, kdy bude koaliční smlouvu schvalovat celostátní konference KDU-ČSL.

Jasné je zatím to, že ANO získá ministerstvo financí výměnou za to, že podpořilo Jana Hamáčka z ČSSD do čela Sněmovny. Ostatní křesla si mohou strany ještě prohazovat. Hnutí ANO má mezi svými prioritami, že by kromě financí rádo získalo dopravu, místní rozvoj, životní prostředí či spravedlnost. Kandidátem ČSSD na ministra vnitra je plzeňský hejtman Milan Chovanec, zahraničí by Sobotka rád získal pro Lubomíra Zaorálka. Prioritou lidovců jsou tři křesla a aby mezi nimi určitě bylo ministerstvo zemědělství.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video