Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier a Vladimír Špidla sledují první výsledky

Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier a Vladimír Špidla sledují první výsledky prezidentských voleb. (12. ledna 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

KOMENTÁŘ: Sobotka čistí stranu jako Špidla. Dopadne stejně

  • 42
Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka se v neděli chce na jednání ústředního výkonného výboru ČSSD zbavit spolustraníků, kteří se ho pokusili vyřadit z vyjednávacího týmu. "Čistka od aktérů nezdařeného puče se mu však nemusí vyplatit," píše v komentáři pro MF DNES Bohumil Pečinka.

To, co se nyní odehrává v sociální demokracii, není bojem "čistých" proti "špinavým" ani "morálních" proti "zrádcům". Ve skutečnosti máme co do činění s velkou povolební frustrací, která hledá své vyústění. Rozezlení funkcionáři ČSSD se nyní vzájemně přesvědčují, že spásu najdou v úspěšném sestavení vlády. Mýlí se.

Fráze o morálce v politice, jimiž je jednostranně popisováno soupeření křídel Bohuslava Sobotky a Michala Haška, jsou jen kulisou. Kritika většinového proudu v ČSSD je primárně adresována prezidentu republiky.

Zeman na sjezdu

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Němci odhalili velký nacistický lup. Kolik obrazů takto živoří?
  • Jana Bendová: Neházejte své staré diáře do koše
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Když Miloš Zeman přijel na jaře 2013 na ostravský sjezd sociální demokracie, vznikla zde zvláštní koalice ČSSD s Hradem, která je nyní demonstrativně rušena. Zeman tehdy řekl, že přijíždí jako přítel a udělá všechno pro to, aby sociální demokracie mohla vytvořit pokud možno jednobarevnou vládu, nejlépe s podporou komunistů.

Vlivná část ČSSD tehdy vzala jeho slova za svá a od té doby ho respektovali jako svého šéfa, jehož styčným důstojníkem ve straně je Michal Hašek. Právě proto drtivá většina aktivních sociálních demokratů podpořila Rusnokovu vládu a opačně naladěného předsedu Sobotku dotlačila ke změně postoje. Nyní chce stejně silná většina smést Haška. Má to logiku?

Příčinou je právě nespokojenost středních a vyšších článků ČSSD s tím, že po volbách nevznikne čistá vláda levice. Oproti roku 2010 navíc ČSSD ztratila šest poslaneckých mandátů (dnes má jen padesátičlenný poslanecký klub). Pocit ztráty je však ještě vyšší, protože předseda Sobotka před volbami sliboval výsledek na úrovni roku 2006, kdy měla sociální demokracie čtyřiasedmdesát poslanců. Sečteno podtrženo, od té doby ČSSD ztratila tři čtvrtě milionu voličů. Proto se hledá viník.

Haškovo křídlo vycházelo z předpokladu, že politickou odpovědnost by měl vyvodit především předseda Sobotka, který centralizoval volební kampaň, vizuálně ji strhl na sebe a jako jediný šéf strany zakázal individuální kampaně za preferenční hlasování. Haškovci však zvolili přehorlivý postup, který se nakonec obrátil proti nim a potažmo i prezidentu republiky, který "nezajistil" vládu levice. K tomu se přidala i velká část lidí mimo i uvnitř ČSSD, kteří si přes Haška řeší nevyřízené účty se Zemanem ještě z dob prezidentské volby. Vznikla tak atmosféra "rozhodující bitvy", kdy byl volební neúspěch spojen s otázkou jednoty a nejednoty v ČSSD. Komu včera většina tleskala, toho dnes stejná většina zatracuje.

Haškovo křídlo nezničí

Předseda Sobotka nabídl frustrovaným funkcionářům jako náplast za volební výsledek záměr vytvořit vládu s ANO a KDU - ČSL, kde nespokojení budou moci najít uplatnění. Tím na svou stranu strhl většinu. Současně se vydal ve šlépějích Vladimíra Špidly. V čem?

Expremiér Špidla si také myslel, že několika morálními gesty a zákulisními akcemi je schopen zapudit názorovou část ČSSD a vynutit si stranický respekt. Odtud vznikl nápad nezvolit Zemana prezidentem republiky, což vyvolalo rozkol, který se táhne do dnešních dnů. Bohuslav Sobotka, který byl ve Špidlově družině, nyní chce na nedělním ústředním výkonném výboru provést něco podobného s Haškovým křídlem, a navíc to prodává jako morální problém. Tohle gesto mu vážnost nepřinese a vyvolá jen nové napětí.

Rovněž záměr vytvořit co nejrychleji vládu s lidovci a babišovci, aby dal zapomenout na příčiny volebního neúspěchu, nic nepřinese.

Babiš ven?

Vyloženě sebevražedný se však zdá nápad vtáhnout do vlády ANO, ale samotného Andreje Babiše nechat kvůli lustračnímu osvědčení vně kabinetu.

Podobně sestrojená vláda nebude mít žádné těžiště a bude z ní profitovat pouze Andrej Babiš, který bude mít to zvláštní privilegium být vně i uvnitř. Bude moci dál sbírat kladné vládní body a s opozičním étosem kritizovat vládní nedostatky. Pak bude jen otázkou času, kdy - z logiky věci - řekne dost a podpoří předčasné volby, po nichž převezme hlavní místo v politickém systému.

Sobotkova snaha eliminovat uvnitř strany i budoucí vlády silné osobnosti z teritoria svého dosahu může skončit pro ČSSD katastrofou.

Na veřejnosti totiž bude vnímána jako rozhodující vládní síla, ale současně bude mít za sebou jen svých dvacet procent hlasů, což je příliš úzká společenská základna. ČSSD by se tak vydala ve stopách ODS, která s podobným záměrem a relativně slabým mandátem vytvořila v roce 2010 vládu s TOP 09 a Věcmi veřejnými a dnes je na necelých osmi procentech.

Z této zkušenosti víme jedno: tato strategie nic neřeší, ale naopak mnohé komplikuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video