Stejně jako manžel studovala vysokou školu. Neměli kde bydlet a "kočovali" od jedněch rodičů ke druhým.
Živili je také rodiče. A to i ve chvíli, kdy syn už byl na světě a muž narukoval na vojnu. Normální situace pro desetitisíce vrstevníků.
"Byla jsem typická socialistická manželka," směje se dnes sedmatřicetiletá Martina. Být ve dvaadvaceti vdaná a jezdit s dítětem v kočárku byla před patnácti lety skoro společenská povinnost. "Když se otočím zpátky, tak už bych asi do takového harakiri nešla," říká.
Svět současných žen a mužů je mnohem pestřejší. Martina například nikdy nejela na stáž do ciziny. Jazyky umí jen ze školy. Ale nelituje. "Všechno jsem brala nějak s lehčí hlavou. A možná právě to byla výhoda," zamýšlí se.
Zatímco syn odrůstal, stihla kariéru. Pár spolužaček, které daly přednost práci, muselo ve třiceti řešit, jestli práce nechat a pořídit si dítě. Stejný problém budou muset rozlousknout i ženy, které překročily dvacítku nedávno. Nejdřív si totiž chtějí splnit své sny.
"Rodina? To víte, že jsem nad tím přemýšlela. Ale myslím, že tak někdy ve třiceti to bude tak akorát," říká třiadvacetiletá Kateřina Hamáčková. Zrovna odjíždí do Anglie. "Pracovat a zlepšit si angličtinu," vysvětluje referentka nákupu jedné pražské firmy.
Jací jsme byli?
Stejné plány jako Kateřina má většina mladých v jejím věku. A podle statistických čísel se chovají úplně normálně. Před patnácti lety by se však nikdo ve třiadvaceti nevyhnul šťouravým poznámkám příbuzných: "A co svatba? Co děti?"
Dnešek tak od doby před listopadem 1989 dělí větší propast, než si myslíme. Jací jsme byli? Ženy se vdávaly průměrně v jedenadvaceti a o rok později měly dítě. Mužům bylo před oltářem necelých čtyřiadvacet. Každé třetí manželství končilo rozvodem, a to nejčastěji do tří let po svatbě.
Žen, které se stihly vdát a povít dítě ještě před dvacátými narozeninami, bylo skoro dvacet procent. Československo proto v Evropě patřilo k zemím s nejvyšším počtem mladých matek.
A dnes? Mužům před oltářem je přes třicet. Jejich nevěsty oslavily sedmadvacátiny. Průměrný věk matek prvního dítěte je šestadvacet, což není statistická chyba: jen to znamená, že přibylo lidí, kteří spolu žijí "na hromádce". Přibylo i párů, které se rozvádějí po letitém manželství - je jich 40 procent, oproti někdejším 24. Celkem dnes zkrachuje každé druhé manželství.
"Společnost se změnila tak zásadně, že se už patrně nikdy nevrátí klasický ideál lidovců - model rodiny z padesátých šedesátých let, ať se stát snaží o propopulační opatření, jak chce," komentuje změny Felix Koschin z katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze.
Proč se Češi do svatby a do potomků tolik nehrnou, na to podle demografů není jednoznačná odpověď. Podle Koschina má velký podíl na změně chování fakt, že lidé musí víc investovat do vzdělávání. "A to i čas, který dřív věnovali zakládání rodiny," říká demograf.
