"Já jsem za ní byl ve věznici a tam mi sama řekla, že byl podán tento návrh. Já jsem to zatím neověřoval. Vím ale, že termín pro podmíněné propuštění je na konci července. Reálně by tak soud, zda bude nebo nebude propuštěna, mohl být nejdříve v srpnu," řekl iDNES.cz Jaroslav Ortman.
Barbora Snopková si od května 2005 odpykává trest 5,5 roku vězení v ženské věznici, která je umístěna v Domově sv. Karla Boromejského v Řepích a patří pod Ruzyňskou věznici.
Mluvčí věznice odmítla potvrdit, zda byl návrh opravdu podán, a odkázala na obhájce odsouzené.
Snopková a Svoboda byli odsouzeni v roce 2005
Snopková a bývalý sociálnědemokratický ministr financí Ivo Svoboda byli v únoru 2005 pravomocně odsouzeni na pět let do vězení za vytunelování mělnické firmy Liberta.
Svoboda se stal vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzeným k nepodmíněnému trestu vězení. Ministrem financí byl ve vládě Miloše Zemana, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starosti stranickou pokladnu.
Odsouzeni byli v roce 2005 za trestnou činnost z let 1996 až 1998, kdy stáli v čele mělnické továrny na kočárky. Oběma původně hrozilo až 12 let vězení. Nakonec ale dostali tresty na spodní hranici sazby, soud přihlédl ke společenské nebezpečnosti i dosavadní bezúhonnosti dvojice.
Podle rozsudku se dvojice dopustila podvodu a zvýhodňování věřitele, Snopková navíc porušila povinnosti v řízení o konkurzu.
Podle rozsudku Svoboda se Snopkovou vylákali v roce 1996 od IPB podvodem šest milionů korun. Peníze měly posloužit na provoz Liberty.
Ve skutečnosti je ale vyvedením přes svoji společnost Zora Euro použili na splacení dluhů své firmy Omnia. Zvýhodňování věřitele se dopustili tím, že po vyhlášení konkurzu na Libertu prodali její nemovitosti za miliony korun, z peněz ale vyplatili jen některé z desítek věřitelů. Snopková jako likvidátorka Liberty nikdy nepředala správci konkurzní podstaty účetní knihy, a tím porušila povinnosti v řízení o konkurzu.
Za zvýhodňování věřitele byl odsouzen i syn Snopkové Stanislav Kratochvíl. Dostal podmíněný trest.
Před soudem stanuli i jiní ministři
Kromě Svobody usedli na lavici obžalovaných i další bývalí ministři. Jde například o někdejší ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, která čelí obžalobě kvůli údajně nevýhodné smlouvě mezi ministerstvem a advokátem Zdeňkem Nováčkem o poskytování právní pomoci ve sporu s obchodníkem s krevní plazmou - firmou Diag Human. Součková po obvinění vystoupila z ČSSD.
Obvodní soud pro Prahu 2 ji letos v únoru již potřetí osvobodil, kauzou se má tento měsíc znovu zabývat odvolací pražský městský soud. - čtěte Součková: Smrt jsem porazila, vyhraju i soud
Kvůli založení společnosti Testcom servis, které svěřil portál veřejné správy, byl zase stíhán bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU).
Byl obviněn z napomáhání k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Podle žalobce Mlynář věděl, že zřízení společnosti odporuje zákonu.
Prvoinstanční soud Mlynářovi vyměřil 5,5 roku vězení, odvolací pražský vrchní soud jej ale osvobodil. - čtěte Exministr Mlynář nemusí do vězení, soud ho osvobodil
Případem se bude zabývat ještě Nejvyšší soud, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká totiž podala dovolání. - čtěte Právo: Vesecká napadla rozhodnutí o osvobození Mlynáře
