SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Vydavatelé proslulého amerického časopisu Life mohli na jaře 1965 otevírat šampaňské. Úspěch dubnového čísla překonal nejdivočejší představy - osm milionů prodaných výtisků za pouhé čtyři dny.
Na titulce čísla z 30. dubna a na dalších šestnácti stranách magazín představil něco nevídaného - realistické snímky ještě nenarozeného dítěte v matčině lůně.
Fotoreportáž nazvanou "Drama života před narozením" (Drama of Life before Birth) vytvořil třiačtyřicetiletý Švéd Lennart Nilsson. Zároveň ji publikoval i německý časopis Stern, francouzský Paris Match a britské The Sunday Times.
První snímky embryí představil Life už v roce 1950
Nebyly to první snímky lidského embrya, které se kdy objevily v tisku. Už o patnáct let dříve Life zveřejnil sérii fotek, které ukazovaly vývoj lidského plodu od třetího do třináctého týdne těhotenství.
MIKROSKOP SEM- Nilsson k práci používá skenovací elektronový mikroskop (SEM), který využívá principu využití pohyblivého svazku elektronů k zobrazování. Vývoj speciálního mikroskopu zahájili v polovině minulého století vědci z britské univerzity v Cambridge a na trhu se přístroj prvně objevil v roce 1965 pod názvem Stereoscan. |
Jenže tehdejší fotografie se s těmi Nilssonovými nedaly srovnávat. Tytam byly nejasné, neostré černobílé obrázky z ultrazvuku, kde každý jen odhadoval, kde je která část těla, co je plod a co pouhý stín.
Nilssonovy snímky hrály barvami, byly ostré a výborně nasvícené. Švéd na jejich vytvoření pracoval dvanáct let a používal při tom nejmodernější techniku. Například speciální mikroskop a endoskop o průměru 0,6 milimetru, který prvně vyzkoušel osm let před zveřejněním snímků.
Fotky nenarozených dětí byly tak dokonalé, že získaly slávu po celém světě.
Snímky si záhy vybraly i organizace bojující proti legálně povoleným interrupcím. To se však nakonec ukázalo jako paradox. Nilsson totiž podle některých lékařů pracoval hlavně s potraty.
"I když tvrdil, že ukazuje živá embrya, ve skutečnosti Nilsson fotografoval hlavně potracené plody získané od žen, které ukončily své těhotenství díky liberálním švédským zákonům. Práce s mrtvými embryi Nilssonovi umožnila experimentovat se světlem, pozadím i pozicemi, jako například vsunutí palce do úst plodu," uvedli odborníci z Cambridge.
Vyjádření později potvrdilo několik dalších expertů, podle nichž fotograf většinu embryí vyfotil mimo tělo matek, Švéd to vždy odmítl komentovat. Ať už to bylo jakkoli, dnes osmaosmdesátiletý Nilsson se svými snímky na každý pád postaral o převratnou a významnou ukázku vzniku nového života, díky kterému si miliony nastávajících matek mohly lépe představit, co se děje v jejich těle během devitíměsíčního očekávání.
LENNART NILSSON Švédský fotograf Lennart Nilsson Slavný průkopník lékařské fotografie se narodil roku 1922 ve švédském Strängnäs. K focení měl blízko od mládí, jeho otec i strýc byli fotografové. První foťák dostal ve 12 letech a skoro od začátku se zaměřoval na zachycování titěrných objektů a detailů - třeba hmyzu. Od poloviny 40. let minulého století se svému koníčku věnoval profesionálně. Nejdřív jako fotodokumentarista pro různé časopisy a nakladatelství Åhlen & Åkerlund. Fotil kupříkladu osvobození Norska v roce 1945, lovícího polárního medvěda na Špicberkách i rybáře na řece Kongo. Začátkem 50. let se začal více zabývat makrofotografií a odešel do USA. V roce 1953 udělal svůj první snímek lidského embrya a pustil se do přípravy seriálu o rozmnožování. Trvalo dvanáct let, než dokončil práci, která mu vynesla doživotní slávu - snímky lidského plodu v děloze pro časopis Life. Krátce po zveřejnění vydal knihu pro nastávající rodiče Rodí se dítě (Ett barn blir till), která se stala bestsellerem a byla přeložena do 30 jazyků. V Life pracoval od roku 1965 do roku 1972. Později proslul dalšími fotografiemi. Jako první vyfotil vir HIV a v roce 2003 i vir SARS, který způsobuje akutní selhání dýchacích cest. |
