SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Nebylo mu ani dvaatřicet let, když 5. března 1960 kráčel Ernesto Che Guevara ve funkci kubánského ministra průmyslu v průvodu po bulváru Malecón v Havaně.
Společně s Fidelem Castrem mířil na třiadvacátou ulici, kde o dva roky starší El Comandante poprvé vyslovil památné heslo Patria o Muerte (Vlast, nebo smrt).
Dav lidí se tehdy srotil v metropoli karibského ostrova, aby uctil památku desítek dělníků, vojáků a námořníků, kteří o den dřív zemřeli v havanském přístavu při explozi na nákladní lodi La Coubre.
Fidel Castro a Ernesto Che Guevara v roce 1957
Municí naložené plavidlo připlulo na "ostrov svobody" z belgických Antverp a dodnes panují dohady, jestli náklad explodoval kvůli neopatrné manipulaci při vykládání, nebo v tom byla zapletena americká CIA, jak tvrdí zastánci Castrova režimu.
Stejně tak není jisté, kolik lidí tehdy v přístavu přišlo o život. Uvádí se čísla od pětatřiceti až po ta, která o hodně převyšují stovku. Zraněných bylo na dvě stě.
KUBÁNSKÁ REVOLUCESe datuje od 26. července 1953, kdy kubánští partyzáni zaútočili na kasárna Moncada v Santiago de Cuba. Fidel Castro pak skončil ve vězení a dostal 15 let, z nichž si odseděl necelé dva roky. Po amnestii (na oslavu Batistova znovuzvolení prezidentem) Castro odjel do Mexika, založil Hnutí 26. července a připravoval se na návrat na Kubu. V roce 1956 dorazil zpět na lodi Granma s dalšími 82 muži, cestu do hor přežilo ale jen asi 12 z nich. V Sierra Maestra pak rekrutovali nové bojovníky a připravovali útoky. V prosinci 1958 Batista pochopil, že je konec. Na Nový rok 1959 odjel ze země a vládu převzalo Hnutí. Castro nejdřív nebyl ani ve vládě, moci se chopil v září 1959 a nastolil komunistický režim s tvrdým postihováním svých politických odpůrců. Neústupný El Comandante - známý svým odporem ke kompromisům - vládl do roku 2006, kdy ho kvůli nemoci v čele země vystřídal mladší bratr Raúl. |
Řadu z nich ošetřoval i Che Guevara. V rodné Argentině totiž vystudoval medicínu, pak několik let působil jako doktor v nejchudších oblastech Jižní Ameriky.
Od mládí se orientoval doleva a měl načteného Marxe, Engelse, Lenina i Stalina. Ke komunismu Guevaru přivedla matka, původem ze Španělska, která ho v dětství kvůli jeho těžkému astmatu učila doma.
S Castrem tenkrát v Mexiku
V polovině padesátých let se Guevara v Mexiku seznámil s mladým kubánským právníkem a revolucionářem Fidelem Castrem a záhy se přidal k jeho Hnutí 26. července.
Zprvu jako lékař, později však v partyzánských jednotkách získával stále větší pravomoci a stal se Fidelovou pravou rukou v boji proti režimu kubánského prezidenta Fulgencia Batisty, kterého podporovaly USA.
Castro se po Guevarově boku proměnil v radikálního marxistu. A když kubánská revoluce uspěla a revolučnímu hnutí se začátkem roku 1959 podařilo převzít moc, nastolili na ostrově komunismus.
Ernesto Guevara, jemuž "Che" začali říkat Kubánci, protože toto pro argentinskou španělštinu typické slovo (volně přeloženo "hej ty") často používal, zastával v novém režimu nejdřív post ředitele národní banky a později se stal ministrem průmyslu.
Stále se pohyboval ve Fidelově blízkosti a byl s ním i zmíněného březnového rána v šedesátém roce. Věrným stínem kubánského prezidenta byl v té době i nenápadný vousáč s fotoaparátem v ruce: Alberto Korda.
Ten později vzpomínal, že na pietní akci za mrtvé z La Coubre "nevěděl, kam dřív skočit".
Smutečního průvodu a protiamerické demonstrace se totiž zúčastnily stovky lidí, mezi nimi i několik levicově smyšlejících intelektuálů ze západního světa. Třeba francouzský existencialista Jean-Paul Sartre a jeho partnerka, spisovatelka Simone de Beauvoirová.
Korda pobíhal z místa na místo; fotil průvod v ulicích, truchlící i protestujicí Kubánce, tváře známých i neznámých lidí. V jednu chvíli v hledáčku zaměřil i Che Guevaru a dvakrát stiskl spoušť.
VĚČNÝ REVOLUCIONÁŘ Che Guevara stejně jako Castro nesnesl nesouhlas a byl nepřítelem kompromisu. Nezdráhal se pro svou věc mučit a zabíjet. Na Kubě získal občanství, z "ostrova svobody" ale odešel v roce 1966 kvůli neshodám s Fidelem Castrem. V dalších letech se vypravil šířit revoluční myšlenky do afrického Konga a do jihoamerické Bolívie. Úspěchy tam ale neslavil a v roce 1967 ho nechala bolivijská vláda popravit (vojáci ho měli zabít tak, aby to vypadalo jako smrt v boji). |
"Při pořizování toho snímku nehrála roli žádná znalost nebo technika," řekl později o fotografii, která se vryje do paměti každému po prvním shlédnutí.
"Byla to vlastně náhoda a velké štěstí," dodal fotograf, podle kterého se tehdy Guevarovi v očích zračila "neústupnost, ale i bolest a vztek".
Korda hned věděl, že se mu podařil unikátní portrét. Vedení redakce jeho deníku Revolución to ale vidělo jinak. Editoři si tehdy pro zvláštní vydání k tragické události i do redakčního archivu vybrali snímky Castra, Sartra a Beauvoirové. Oba dva snímky mladého "El Che" v tmavém baretu Kordovi poslali zpátky.
V následujích sedmi letech Korda snímek sem tam nabídl nějakým novinám, ale spíš ho rozdával jako dárek přátelům, dalším zaníceným komunistům jako byl on sám.
To až italský novinář a nakladatel Giangiacomo Feltrinelli, který v roce 1967 po popravě Che Guevary bolivijskou armádou sháněl jeho snímky, pochopil, jakou sílu má stará fotografie "Hrdinného partyzána" a dokázal ji podle toho i pořádně zpeněžit.
CHTĚL PROSLAVIT "CHE", O PENÍZE NEŠLO Kubánský fotograf Alberto Korda. Kubánský fotograf Alberto Korda se narodil v roce 1928. Nejdříve pracoval na železnici. Odjakživa byl komunistou a velkým příznivcem všech Che Guevarových myšlenek. Jako pravý komunista také všechny své snímky nechával publikovat zadarmo, protože si přál, "aby se povědomí o kubánských revolucionářích rozsévalo po celém světě".  Slavný Che Guevarův portrét se stal předlohou spousty výtvarníků. Dovolil proto i Feltrinellimu, aby s jeho nejslavnějším snímkem nakládal, jak uzná za vhodné, a těšilo ho, že se z fotky stala ikona, i když z ní finančně nic neměl. Snímek Che Guevary přitom vydělal mnoha podnikatelům miliony. Jen jednou se Korda ozval a požádal o stažení fotografie slavného El Che. V 80. letech podal žalobu na firmu Smirnoff, která tvář Che Guevary použila na propagaci vodky. "El Che by nikdy nepropagoval alkohol, nezbylo mi, než se soudit," řekl muž, který tehdy získal padesát tisíc dolarů. Alberto Korda později odešel do Francie, kde v roce 2001 zemřel. |
