„To je objem asi pěti orlických nádrží,“ vypočetl Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu. Ideálem by proto bylo pomalé oteplení, kdy sníh odtává postupně při teplotách mírně nad nulou. Takové tání může napravit následky loňského extrémně suchého roku.
Naopak rychlý příchod jara, kdy by teplota ze dne na den vyletěla třeba na deset stupňů nad nulou, znamená, že voda z krajiny rychle odteče, třeba v podobě povodně. Právě taková situace nastala na přelomu března a dubna v roce 2006.
MF DNES zjišťovala, jestli města zasažená povodní by letos už na opakující se scénář byla připravena.
Nechráněná jižní Morava
Na příchod jara v roce 2006 zřejmě jen tak nezapomenou lidé z části Jihomoravského kraje. Kvůli rozvodněné Dyji tehdy muselo být evakuováno několik tisíc obyvatel Znojma.
Jenže město poslední důležitá protipovodňová opatření budovalo po povodních v roce 2002. Pak podle mluvčí Znojma Petry Maršounové ministerstvo zemědělství usoudilo, že v jižní části města se riziko hrozby snížilo. „Nebylo proto možné realizovat některá plánovaná protipovodňová opatření,“ říká Maršounová.
Problém v Rakousku
Podobně se za posledních 13 let neodehrála žádná zásadní změna v nedaleké vesničce Podhradí nad Dyjí, kterou tehdy zaplavila voda přitékající z Rakouska. „Problém byl hlavně na rakouské straně, každodenně se u nás od té doby moc nezměnilo. Vybagroval se u nás kousek řeky a na víc jsme peníze nedostali,“ poznamenal starosta Podhradí Petr Čálek.
A třeba takové Brno, ležící na soutoku řek Svratky a Svitavy, není na povodně připravené téměř vůbec. „Proto jsou protipovodňová opatření prioritou současného politického vedení,“ řekl první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL.
Odhadl, že pokud vše půjde podle plánů města, mohla by být do roku 2026 zajištěna ochrana pro 80 procent města.
K nejpostiženějším místům v roce 2006 patřilo Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách, kde se stékají hned tři toky – Lužnice, Nežárka a Bechyňský potok. Povodeň tenkrát zaplavila asi čtyři stovky obydlí. Místní navíc voda potrápila opakovaně i v následujících letech. „Situace je teď u nás zásadně odlišná. V roce 2006 nebylo město proti povodním prakticky vůbec chráněno, v roce 2014 byl ale dokončen rozsáhlý systém tvořený zemními valy, betonovými zábranami a mobilními prvky o celkové délce 3,6 kilometru,“ sdělil místostarosta Veselí Ladislav Sýkora (ANO).
Několik protipovodňových opatření vybudovali i v Ústí nad Labem, které rovněž tehdejší povodně zasáhly. Připravenější by měly být i obce v Krkonoších, kde řádila velká voda naposledy před šesti lety a nyní je tam z celé republiky sněhu nejvíce. „Nějaký krizový plán máme. Po zkušenosti, která nás postihla, jsme vyhloubili koryto řeky a k tomu máme nový výstražný systém,“ uvedl nedávno pro MF DNES starosta Rudníku, obce na Trutnovsku.
Přehrady už upouštějí
Na příval vody z hor se připravují i správci toků. „S ohledem na rostoucí teploty a očekávané oteplení bude docházet k odtávání sněhové pokrývky prakticky na celém území povodí Moravy,“ potvrdil Petr Chmelař, mluvčí Povodí, které už upouští vodní nádrže, aby byly připravené zachytit vodu z tajícího sněhu.
Stejné je to i v povodí Labe. Na přívaly vody z Krkonoš čeká nádrž Rozkoš na Úpě a třeba přehrada Les Království na Labi u Dvora Králové je už plná. Hladinu proto musí již nyní snižovat.
Ve sněhu je hodně vody a přichází obleva
