Poslanci odmítli většinu pozměňovacích návrhů. Přijali pouze jeden, který stanoví, že ukončení vysílání v dosavadním formátu DVB-T může vláda stanovit nejpozději na 1. únor 2021. Tuzemské domácnosti by tato změna měla podle odhadů vlády stát téměř pět miliard korun za pořízení nových přijímačů.
Návrh na stanovení data přechodu vznesl Martin Kolovratník (ANO) a byl to jediný pozměňovací návrh, ke kterému ministerstvo průmyslu zaujalo neutrální postoj, ke všem ostatním mělo negativní stanovisko. Uvádí, že vláda stanoví technickým plánem přechodu datum ukončení zemského digitálního vysílání ve standardu DVB-T; nejpozději však na 1. únor 2021.
Značnou část pozměňovacích návrhů, které výbor k novele obdržel, jejich předkladatelé stáhli. Výbor odmítl například návrh upravující organizaci Rady Českého telekomunikačního úřadu. S nesouhlasem se setkal i další Kolovratníkův návrh, který měl usnadnit podmínky pro fungování virtuálních operátorů. ČTÚ by podle tohoto návrhu mohl požadovat po velkých telekomunikačních operátorech, aby do svých sítí za spravedlivých podmínek vpustili malé operátory. "Výbor se k tomu v tuto chvíli nepřiklonil. Bylo to z toho důvodu, že ministerstvo i ČTÚ varovaly před možnými problémy v komunikaci s evropskou legislativou," řekl Kolovratník ČTK a Českému rozhlasu.
Příští týden se však plánuje sejít se zástupci ministerstva i ČTÚ. Pokusí se vypracovat návrh, ke kterému by se obě instituce postavily kladně a bude jistota, že kvůli němu nehrozí problémy s Evropskou komisí. Takto vypořádaný návrh chce předložit sám ve druhém čtení.
Přechod na digitální vysílání DVB-T2 by měl podle vlády stát tuzemské domácnosti asi pět miliard korun za pořízení nových přijímačů. Předseda výboru Ivan Pilný (ANO) však už dříve odhadl částku až deset miliard korun. Novela také zvyšuje pravomoci Českého telekomunikačního úřadu a podle vlády má také víc chránit spotřebitele v oblasti elektronických komunikací. Vláda si od tlaku na konkurenci na operátory slibuje zlepšení služeb spotřebitelům.
