„Do pátku je dost času, aby si to náš předseda s předsedou komunistů vydiskutoval,“ řekl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Na mise už kývl Senát. Zařazení bodu na jednání Sněmovny nepodpořili komunisté, SPD Tomia Okamury a ODS (jak hlasovali jednotliví poslanci, se můžete podívat zde). Komunisté a SPD byli proto, že jsou obecně kritičtí vůči misí a vojenské angažovanosti v zahraničí, podle ODS je má prosazovat až vláda s důvěrou, kterou zatím Andrej Babiš nezískal.
Podpoříme zahraniční mise i z opozice, slíbil Bělobrádek
„„Jsme ochotni podpořit mise, bez ohledu na to, že jsme v opozici,“ prohlásil před tím předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek. Podle Bartoška jde před blížícím se summitem NATO o vzkaz spojencům, že Česko plní svoje závazky. „Je třeba, aby armáda měla dost času, aby se mohla připravit,“ řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Bartošek.
Kladně se k hlasování o zahraničních vojenských misí postavil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „Jsem příznivce zahraničních vojenských misí a velmi by mě mrzelo, kdyby nějaká spolupráce stála na tom, že bychom omezovali mise,“ řekl Chvojka. Páteční hlasování o misích podpořil i šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Komunisté přitom v květnu přitvrdili vůči Andreji Babišovi, který zkouší vytvořit koaliční vládu s ČSSD, která by se opírala o toleranci komunistů. Šéf KSČM Vojtěch Filip řekl, že když bude v programovém prohlášení vlády závazek posilovat zahraniční vojenské mise, KSČM by ji nepodpořila.
Návrh programového prohlášení vlády, o kterém hlasují od 14. června v referendu členové sociální demokracie, obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce. Filip ale označil posilování zahraniční přítomnosti českých vojáků za nepřijatelné, pro KSČM to je nepřekonatelná podmínka pro případnou toleranci vlády.
Hnutí ANO a sociální demokraté mise hájí. Prezident Miloš Zeman v pondělí v ČT řekl, že Babiše jmenuje podruhé premiérem ještě před tím, než bude výsledek hlasování sociálních demokratů znám. Spor mezi ANO, ČSSD a komunisty o mise zatím vyřešený nebyl.
Šéf KSČM Pavel Kováčik na dotaz iDNES.cz řekl, že podmínka komunistů ohledně zahraničích misí je dostatečně dlouho známá, ale že mise předložila současná vláda v demisi a jedná se o podmínku pro možnou vládu, která ještě nevznikla.
Jak vypadá vládní plán na posílení vojenských misí
Česko by mělo ještě letos podle vládního návrhu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.
Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.
Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.
