Kritika takového počínání vlády zazněla při projednávání pozice vlády k víceletému finančnímu rámci Evropské unie na období 2021 až 2027.
„Myslíme si, že naše zemědělství se má transformovat. A bohužel naše vláda má jinou pozici. My si myslíme, že zemědělské dotace je potřeba reformovat, je potřeba ve vztahu k boji se suchem zmenšovat pole, dělat pozemkové úpravy, a z toho důvodu navrhneme usnesení, že sněmovna podporuje, aby v rámci víceletého financování evropského rozpočtu došlo k zastropování plateb velkým podnikatelům,“ uvedl Ferjenčík.
„Bohužel neustále vidím z vládní strany snahu bránit stropování dotací. Nemůžu se ubránit dojmu, že se jedná o konflikt zájmů, který má jeden velmi významný člen této vlády ve vztahu k zemědělským dotacím,“ řekl Ferjenčíkův kolega Mikuláš Peksa už při prvním projednávání víceletého finančního rámce EU. Narážel tím na premiéra Andreje Babiše, jenž převedl svůj Agrofert do dvou svěřenských fondů, aby tím vyhověl zákonu o střetu zájmů.
O tom, že má vláda problém se zastropováním zemědělských dotací, mluvila jak ve čtvrtek, tak před týdnem ministryně financí Alena Schillerová. „Co se týče společné zemědělské politiky, považujeme za problematické jak navrhované úspory, tak i povinné zastropování přímých plateb. Česká republika bude usilovat o zmírnění dopadu zastropování a chceme, aby zastropování zůstalo pouze dobrovolnou možností pro členské státy, tzn. aby si to členské státy dobrovolně stanovily,“ uvedla v debatě o víceletém finančním rámci Evropské unie ministryně za ANO.
Její kolegyně, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dříve uvedla, že v programovém období 2021 až 2027 bude chtít Česká republika zachovat poskytování evropských dotací i pro velké podniky.
Spor o společný základ korporátní daně
Poslanci se při jednání víceletém rozpočtu EU utkali o daně a jiskřilo to mezi ODS a Piráty. „Považuji téměř za skandální, že ten fiskální rámec počítá ve svých zdrojích s vlastními zdroji třeba ve formě jistého procenta ze společného základu korporátních daní, na čemž nebyla v posledních letech v Evropské shoda,“ kritizoval v debatě o víceletém finančním rámci EU Jan Skopeček z ODS.
„Razantně podporujeme, aby byl společný základ z daně právnických osob,“ oponoval mu Pirát Ferjenčík s tím, že naprosto nesouhlasí s pozicí ODS. Podle ministryně Schillerové debata o společném základu korporátních daní již nějakou dobu probíhá a ještě dlouho probíhat bude.
Schillerová mluvila také o tom, že Česká republika má velmi rezervovaný postoj k automatickému navyšování peněz pro různé evropské agentury je jako například Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. I premiér Babiš opakovaně říká, že než navyšovat peníze této agentuře, mají dostat peníze spíše rovnou státy jako Itálie, Řecko, Malta a Španělsko, aby střežily mořskou hranici evropského kontinentu.
Česká republika bude podle návrhu Evropské komise moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur, to je asi 454 miliard korun. Státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Ve stávajícím finančním období 2014-2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.
