Pro zákon zvedlo ruku 147 ze 155 přítomných poslanců. Zbytek se hlasování zdržel. Návrh zákona poslancům předložil ministr spravedlnosti Pavel Němec.
Norma například zakazuje veřejnému činiteli během jednoho roku po odchodu z funkce nastoupit do firmy, o které v předchozích třech letech rozhodoval. Ze zákona naopak vypadla kontrola majetku manželek a manželů politiků.
Pokud začne zákon platit, je každý veřejný funkcionář povinen také oznámit nabytí jakýchkoliv peněžitých či materiálních darů a výhod, pokud jejich souhrnná hodnota v kalendářním roce přesáhne 100 tisíc korun. Do souhrnu se přitom nezapočítávají dary s cenou do 10 tisíc korun.
Za porušení zákona bude hrozit sankce ve výši až půl milionu korun. Poslanci navíc rozhodli, že budou muset přiznávat příjmy už od sto tisíc korun; vláda navrhovala limit 300 tisíc korun. Nad dodržováním zákona bude bdít Nejvyšší správní soud.
Kdo si musí dávat pozor
Zákon se týká ministrů, poslanců, senátorů, soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady ČNB a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelů zpravodajských služeb a krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat.
Novým zákonem by se měli řídit také policisté, státní zástupci, členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů, mimo jiné i řídící pracovníci Pozemkového fondu, Fondu národního majetku a Konsolidační agentury.
Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech. Zavedli proto evidenci přístupů do elektronické evidence s těmito údaji. Bude zaznamenávat, kdo do databáze vstoupil, a o co se zajímal.
Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Předlohu ale ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
Jak se zákon rodil
První zákon o opatřeních souvisejících se s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, tedy takzvaný zákon o střetu zájmů, schválila v roce 1992 Česká národní rada. Zákon se ale vztahoval pouze na poslance a členy vlády. Několikrát byl novelizován.V listopadu 2004 prošla Sněmovnou novela, podle níž by například zastupitelé krajů měli zveřejňovat vedlejší příjmy a majetkové poměry. Norma zakazovala zastupitelům vést organizace zřízené nebo vlastněné krajem či obcí. Senát v lednu 2005 novelu zamítl.
Loni v únoru Sněmovna přehlasovala Senát a zákon tak s výjimkou jediného bodu nabyl 1. března účinnosti. Ústavní soud ale dostal několik stížností na spornou novelu a s okamžitou platností ji zrušil. V červenci vláda přijala nový návrh, který nyní schválila Sněmovna.
