Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Sněmovna normu schválila hlasy 78 ze 132 přítomných poslanců, proti jich bylo 21. Pro návrh zvedli ruku poslanci vládních ČSSD a KDU-ČSL a opozičních KSČM a Úsvitu. Z vládního hnutí ANO pro předlohu hlasovali tři poslanci, většina se zdržela.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) postoji ANO nerozuměla. „Podle mě tento návrh opravdu vychází vstříc řadě rodin, které se rozhodnou svého těžce nemocného člena nedat do nějakého zařízení a starat se o něj doma. Myslím, že všichni bychom měli takové rodiny podpořit,“ řekla novinářům po hlasování.
„My jsme od začátku deklarovali, že naší nezbytnou podmínkou (naší podpory návrhu) je souhlas zaměstnavatele. A vzhledem k tomu, že došlo hodně ke změkčení souhlasu zaměstnavatele, tak jsem se zdrželi,“ sdělila novinářům poslankyně Radka Maxová (ANO).
Dolní komora pozměnila souhlas zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl podle schváleného návrhu sociálního výboru nesouhlasit s jeho poskytnutím jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.
Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna odmítla úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na zkrácení hraniční doby hospitalizace o čtyři na tři dny.
Poslankyně ANO Radka Maxová neprosadila návrh, aby ošetřovatelské volno mohli dostat jen manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci a druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Starat se budou moci například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, nebo jejich manžel, registrovaný partner, či druh. Maxová se s ohledem na široký výčet možných ošetřovatelů obávala možného zneužívání institutu.
Ministryně Marksová zamítnutí tohoto návrhu uvítala. Zúžení okruhu lidí, kteří mohou o příbuzné pečovat, by podle ní neodpovídalo současné praxi. „Dnes ve společné domácnosti bydlí skutečně málokdo. A když se chce širší rodina postarat o nemocného člena, tak já jim v tom nebudu bránit,“ řekla Marksová.
Sněmovna neschválila ani další úpravu, jež by vyloučila z nároku na ošetřovné lidi, kteří by se starali o člověka s přiznaným příspěvkem na péči.
Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.
Souhlas se zvýšením příspěvků na zdravotně postižené
V novele o zaměstnanosti v pátek Sněmovna rovněž schválila zvýšení státního příspěvku zaměstnavatelům na platy zaměstnanců se zdravotním postižením. Příspěvek, na který mají nárok zaměstnavatelé s více než polovinou handicapovaných pracovníků, vzroste zřejmě až na 10 500 korun měsíčně z nynějších 9 500 korun.
ČSSD prostřednictvím Jaroslava Zavadila neprosadila zvýšení podpory až na 12 000 korun, byť to sociální výbor doporučil. Proti se postavil ministr financí Ivan Pilný (ANO). Varoval před dalším zvýšením zákonem daných výdajů, když návrh státního rozpočtu pro příští rok by měl udržet deficit 50 miliard korun. Snížila by se podle ministra možnost víc podpořit investice nebo vědu a výzkum.
Naopak ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) Zavadilovu úpravu hájila. Částky byly podle ní vyjednány se zaměstnavateli, kterým by jinak mohly vzniknout potíže a museli by propouštět. Pozměňovací návrh ale podpořilo jen 57 ze 131 přítomných poslanců. Pro normu jako celek pak hlasovalo 131 ze 135 zákonodárců, proti nebyl nikdo.
Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Pokud bude přijata, příspěvek vzroste pravděpodobně od října. Zaměstnavatelé jej dostávají zpětně za čtvrtletí.
Novela dále sníží limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění, kdy mohou úřady a firmy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků odebrat zboží od firem s víc než polovinou zaměstnanců s handicapem. Limit má klesnout z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725 284 korun.
Nová pravidla mají ale přinést také zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Měli by nově dodržovat léčebný režim jako nemocní pracovníci, směli by na vycházky v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.
Novela má rovněž nahradit systém vymezování chráněných míst uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To by firma či instituce s víc než polovinou míst pro postižené získala poté, co by s ní úřad práce uzavřel dohodu. Dohod o uznání na chráněném trhu by mělo být asi 2500. Novinka by měla zabránit případnému zneužívání státních podpor. Ministerstvo práce a sociálních věcí také bude mít údaje o zaměstnavatelích s více než polovinou handicapovaných pracovníků, nyní data chybějí.
