Vyšetřovací komise k únikům informací z policejních spisů v úterý dokončuje...

Vyšetřovací komise k únikům informací z policejních spisů v úterý dokončuje slyšení svědků (29. srpna). | foto: Michal Šula, MAFRA

Od nahrávky s Babišem došli poslanci k doporučení změnit pár zákonů

  • 365
Poslanci schválili závěrečnou zprávu vyšetřovací komise, která vznikla původně kvůli tajně pořízeným nahrávkám předsedy hnutí ANO a exministra financí Andreje Babiše. Komise v ní dala několik obecných doporučení budoucí vládě, třeba aby změnila zákon o státním zastupitelství.

Úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti, píše se v závěrečné zprávě sněmovní vyšetřovací komise (najdete ji zde).

„Jsem rád, že si všichni členové komise uvědomují, že úniky z vyšetřovacích spisů ohrožují ústavnost,“ řekl v úterý ve Sněmovně šéf komise Martin Plíšek z TOP 09. Závěry komise jsou podle něj doporučením pro budoucí vládu.

„Komise ukázala na problém, o kterém jsme věděli. Nejenže úniky ničí demokratický vývoj, ale i ničí lidem soukromí,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Musí se hájit soukromí občanů, na tom musíme trvat,“ řekl Stanjura.

Výsledky práce vyšetřovací komise si pochvaloval místopředseda Sněmovny Radek Vondráček z ANO, a to proto, že i když původně vznikla kvůli Babišovým nahrávkám, dopadlo její šetření jinak. „Vydala se jediným možným racionálním směrem, že se zabývala úniky v obecné rovině,“ řekl.

Vyšetřovací komise dala ve své zprávě poslancům několik obecných doporučení. Třeba aby vyzvali vládu, ať předloží změnu zákona o státním zastupitelství tak, že dojde ke zřízení specializovaného útvaru, který bude vyšetřovat a stíhat trestné činy spáchané státními zástupci. Nový orgán by zejména zjišťoval, zda státní zástupci nevyzradili informace z vyšetřovacího spisu.

Kvůli únikům ze spisů navrhuje komise větší kontrolu státních zástupců

Každý orgán činný v trestním řízení by také podle návrhu vyšetřovací komise musel učinit záznam o jakémkoliv kontaktu s novináři, uvést obsah a důvod komunikace a tento záznam založit do spisu.

Změnit se má podle komise ale i zákon o ochraně osobních údajů. S výjimkou skutečností, které veřejně zazněly při hlavním líčením, či veřejném zasedání soudu, by veškeré informace byly chráněny podle zákona o ochraně osobních údajů. Komise navrhla upravit také zákon o svobodném přístupu k informacím, aby nedocházelo k prolamování zásady neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Všechny tyto návrhy Sněmovna v úterý podpořila, a to značnou většinou hlasů přítomných členů.

26 svědků, 11 schůzí, 723 stránek dokumentů

Sedmičlenná parlamentní komise během léta podle čtrnáctistránkové zprávy vyslechla celkem 26 svědků, sešla se na 11 schůzích, aktivně na nich strávila 44 hodin času a shromáždila 723 stránek dokumentů. Nedospěla nakonec k závěru, že by měla na někoho podávat trestní oznámení.

Ke vzniku vyšetřovací komise vedly tajně pořízené nahrávky, které začala na Twitteru zveřejňovat anonymní Skupina Šuman. Její název odkazuje na Julia Šumana, který ve svazcích StB figuruje jako řídící důstojník agenta Bureše. Babiš na Slovensku vyhrál soudní spor, podle nějž s bývalou komunistickou Státní bezpečností pod tímto krycím jménem nespolupracoval, letos v únoru mu dal za pravdu Nejvyšší soud v Bratislavě (více zde).

Na nahrávkách, které komise řešila, hovoří předseda hnutí ANO Andrej Babiš s bývalým novinářem MF DNES Markem Přibilem o vyšetřování některých případů. Babiš i Přibil přitom před komisí vypověděli, že žádné „živé“ spisy neprobírali.

Na jedné z nahrávek Přibil Babišovi říká o svých zjištěních v případech, které jako novinář sledoval, i o výslechu exnáměstka GIBS Dušana Brunclíka. Před vyšetřovací komisí novinář odmítl, že by řeč byla o „živém spisu“ ke kauze Beretta. Předseda ANO v jednu chvíli na nahrávce říká, jak by měl Přibil při zveřejňování informací, které shromáždil, jako novinář postupovat.

„Já bych to načasoval někdy před ten jejich sněm socanskej a něco před volbama,“ řekl podle záznamu Babiš, bývalý majitel vydavatelství MAFRA (Babiš Agrofert převedl do svěřenského fondu), do nějž patří i server iDNES.cz nebo deníky MF DNES a Lidové noviny. Šéf vládního hnutí ANO a exministr financí odmítá, že by Přibila či jiné novináře úkoloval, jak mají psát.

I když zpráva komise a její doporučení jsou formulovány obecně, někteří poslanci se s tím nespokojili. „Odposlechy a úniky z vyšetřování se staly součástí předvolebního boje,“ prohlásil ve Sněmovně komunista Zdeněk Ondráček. A pak v narážce na Babiše kritizoval, že vůbec poprvé se po volbách může stát, že člověk mající problém s policejním vyšetřováním se stane premiérem České republiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue