Zatímco hnutí SPD Tomia Okamury chce, aby lidé mohli ve všelidovém hlasování rozhodovat i o otázkách mezinárodních smluv a závazků České republiky, tedy třeba o členství v Evropské unii, pro ANO Andreje Babiše to bylo při jednání o vládě nepřijatelné.
Sněmovna začala projednávat i návrhy ČSSD a komunistů. „Chceme, aby referendum mohlo celostátní peticí požadovat 800 tisíc voličů. To číslo není náhodné, jde o 10 procent oprávněných voličů,“ vysvětloval ve Sněmovně poslanec Ondřej Veselý z ČSSD.
Sociální demokraté odmítají, aby lidé mohli hlasovat i o mezinárodních závazcích České republiky. A výsledek referenda by platil, kdyby „ano“ na položenou otázku odpověděla nadpoloviční většina všech oprávněných voličů.
„Návrh ČSSD nejlépe pracuje s možnými riziky referenda. Na druhou stranu velmi omezuje možnost referendum vůbec uspořádat. 800 tisíc voličů je tak extrémní počet, že mi vůbec nepřijde realistické, že se vůbec nějaké referendum uskuteční,“ řekl Pirát Mikuláš Ferjenčík. A k tomu, že by musela ano v referendu říci většina všech oprávněných voličů, by podle něj vedlo k tomu, že nebude možné uspořádat referendum, které bude závazné.
Lidovec Marek Výborný neúspěšně navrhoval, aby Sněmovna přerušila projednávání všech tří návrhů do doby, než získá nějaká vláda důvěru. O chvíli později s podobným návrhem uspěla Helena Válková z ANO. Ta navrhla jednání o všech třech návrzích odložit do příští schůze Sněmovny. Do té doby by již mohlo být zřejmé, na podpoře kterých stran bude stát vláda s důvěrou.
K přijetí ústavního zákona o celostátním referendu je třeba nejméně 120 hlasů poslanců a také třípětinová většina z přítomných senátorů.
