O návrhu na zavedení manželství pro všechny, jak se mu v Německu říká, se v parlamentu bezvýsledně debatovalo už několik let, tento týden se ale věci daly nečekaně rychle do pohybu. Sociální demokraté se totiž rozhodli, že jeden ze svých dlouhodobých cílů prosadí za pomoci opozice i proti vůli koaliční konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.
Merkelová mírní své „ne“ sňatkům homosexuálů: Hlasujme podle svědomí |
CDU/CSU sice s takovým postupem nesouhlasila, svým poslancům ale umožnila, aby hlasovali podle svého svědomí, a nikoli podle stranických not. I od části zákonodárců konzervativní unie se tak novele dostalo podpory. Celkem pro ni hlasovalo 393 ze 623 přítomných poslanců. Výsledek hlasování ocenila řada poslanců potleskem ve stoje.
V debatě, na jejímž začátku předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert vyzval k vzájemnému respektu, zazněly názory obou stran. Sociální demokraté a opoziční Zelení a Levice argumentovali například tím, že manželství homosexuálů řadě lidí něco přinese, a přitom nikomu nic nevezme. Lidé, kteří za sebe chtějí převzít zodpovědnost, mají podle nich mít možnost vstoupit do manželství.
Zcela opačné jsou emoce politiků Alternativy pro Německo, která je proti legalizaci manželství homosexuálů staví. Politování vyjádřila německá katolická církev, podle níž dnešním rozhodnutím pojem manželství ztrácí hodně ze svého obsahu. Naopak evangelíci se už dříve ke sňatkům párů stejného pohlaví vyjádřili kladně.
Nejčastějším protiargumentem CDU/CSU bylo tvrzení, že manželství je základem rodiny a že homosexuálové už nyní mohou uzavírat registrované partnerství, a nejsou tak diskriminováni.
Práva homosexuálů ve světěHomosexuální sňatky na celostátní úrovni umožňuje ve světě 20 zemí, z toho 13 v Evropě. V dalších zemích mohou homosexuálové uzavírat sňatky, ale jen v jejich částech, například v některých státech Mexika. Další země umožňují registrované partnerství osob stejného pohlaví. První z nich se v roce 1989 stalo Dánsko, ČR uzákonila registrované partnerství v červenci 2006. Jako první umožnilo sňatky homosexuálních párů v roce 2001 Nizozemsko. Od té doby uzákonilo homosexuální sňatky dalších 12 zemí Evropy: Belgie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Island, Dánsko, Francie, Británie (s výjimkou Severního Irska), Lucembursko, Irsko (po referendu) a Finsko. Mimo Evropu sňatky osob stejného pohlaví na celostátní úrovni umožňuje Argentina (v roce 2010 jako první latinskoamerická země), Brazílie, JAR (v roce 2006 jako první země Afriky), Kanada, Kolumbie, Nový Zéland a a Uruguay. Ve Spojených státech rozhodl o právu uzavírat sňatky mezi homosexuály a lesbami Nejvyšší soud v červnu 2015. Do té doby sňatky osob stejného pohlaví umožňovalo 36 amerických států. Po verdiktu nejvyšší soudní instance musí od jejich zákazů upustit i zbylých 14 států na jihu a jihozápadě USA. |
Takto argumentovala i Merkelová, která hlasovala proti návrhu. „V posledních letech jsme krok po kroku odstranili veškerou diskriminaci párů stejného pohlaví,“ řekla novinářům Merkelová. Hodně podle svých slov v poslední době přemýšlela o otázce dětí a nakonec dospěla k přesvědčení, že by páry stejného pohlaví měly mít možnost je adoptovat.
Pokud jde o otázku manželství, je přesvědčena, že ústava dává manželství zvláštní ochranu jako svazku muže a ženy. „Pro mě je manželství, jak je v ústavě, manželstvím muže a ženy, a proto jsem dnes návrh zákona nepodpořila,“ poznamenala.
Útok na Merkelovou
Ne všichni poslanci se ale v rozpravě, na niž někteří dorazili s duhovými šálami nebo kravatami, drželi Lammertovy výzvy k respektu.
Sociální demokrat Johannes Kahrs tvrdě zaútočil na kancléřku Merkelovou, která podle něj od roku 2005 podporovala diskriminaci homosexuálů. Její vyjádření, v němž v pondělí naznačila změnu svého postoje, označil za trapné a ubohé.
Německo se rozhodnutím přidává ke 20 státům, které párům stejného pohlaví umožňují na celostátní úrovni vstupovat do manželství. Od roku 2001 mohli homosexuálové ve spolkové republice uzavírat takzvané registrované partnerství. Tuto možnost mají od roku 2006 také v Česku.
Poslední překážku legalizaci sňatků homosexuálů by mohla představovat případná stížnost k ústavnímu soudu. Podle expertů není vyloučeno, že by ústavní soud jako podmínku pro legalizaci manželství osob stejného pohlaví stanovil změnu ústavy. Názory na to, jestli je třeba ústavu měnit, se mezi odborníky zatím dramaticky liší.
