Michalského skon, podlehl rakovině, se nás - soustředěných kolem studia díla Jana Patočky, ale i v širší duchovní obci - velmi bolestně dotýká. Jeho jméno zůstane totiž s osudem Patočkova díla navždy spjato. Doporučen Patočkovou polskou kolegyní Irenou Krońskou se Michalski jako redaktor krakovského filosofického měsíčníku Znak seznámil v roce l973 s Janem Patočkou korespondenčně, začal s ním konzultovat svou disertační práci o filosofii Martina Heideggera a požádal ho, aby pro Znak napsal o svém fenomenologickém pojetí dějin. Patočka se nabídky ochotně ujal a do léta 1975 tak vznikly Kacířské eseje o filosofii dějin. Zhoršující se politická situace v komunistickém bloku dovolila publikovat v Michalského polském překladu pouze esej Mají dějiny smysl?
Několik let po Patočkově smrti, v roce 1982, odešel Krzysztof Michalski do Vídně, kde téhož roku s podporou svých učitelů - filosofa a teologa Józsefa Tischnera a papeže Karola Wojtyly - a s přispěním knížete Karla Schwarzenberga založil výše zmíněný ústav IWM. Jeho jasně deklarovaným smyslem bylo ustavení nezávislé instituce, která by zajišťovala intelektuální kontakt mezi Východem a Západem, zejména v oblasti humanitních a sociálních věd.
Podpis Jana Patočky pod Chartou 77
Prvním velkým projektem IWM, zahájeným v roce 1983, bylo vydání pětisvazkového výboru z Patočkových spisů v německém překladu. Za tím účelem vyslal Michalski svého spolupracovníka, Klause Nellena z tehdejšího západního Německa do Prahy, aby zde navázal spojení s neoficiálním patočkovským filosofickým kroužkem a získal pro IWM Patočkovy rukopisy, vzhledem k tomu, že většina Patočkova díla nebyla za jeho života publikována. Jak nás nalézt, poradil Nellenovi náš a Patočkův přítel filosof a psycholog Jiří Němec, jeden z iniciátorů Charty 77, který právě v té době emigroval do Vídně a začal v IWM na patočkovském projektu pracovat. V IWM tehdy Krzysztof Michalski také založil Archiv Jana Patočky a umožnil tak badatelům ze Západu začít s Patočkovým dílem systematicky pracovat. Překladatelka a editorka filosofické literatury Erika Abrams z Paříže zde převedla řadu Patočkových spisů do francouzštiny a americký filosof českého původu Erazim Kohák v Institutu pořídil před rokem 1989 překlad několika hlavních Patočkových děl do angličtiny. Pátý svazek německého výboru z Patočky byl dokončen právě v době, kdy pukla železná opona.
Z fotografické přílohy knihy Jiřího Němce Dopisy z Ruzyně a Nové šance svobody
Vídeňský institut tím nikterak neztratil svůj smysl. Svou činnost naopak pod vedením Krzysztofa Michalského ještě mnohonásobně rozšířil. Studenti a badatelé z Východu nyní mohli přijíždět do Vídně bez omezení a Institut pro ně až dodnes zajišťuje prostředky, aby mohli v jeho zdech soustředěně pracovat na vlastních badatelských či překladatelských projektech nebo zde připravovat konference a tematické workshopy, nejen v oboru filosofie, ale i v ekonomii, sociologii, historii a v ostatních vědách o člověku, jak to stojí v názvu ústavu.
V mramorovém sále rodového schwarzenberského paláce pořádá IWM každoročně přednášku na paměť Jana Patočky, tzv. Patočka Memorial Lecture. Za tři desetiletí, která má ústav za sebou, vystřídala se tu u řečnického pultu řada významných osobností vědeckého a kulturního světa, jako H.-G. Gadamer, P. Ricoeur, J. Derrida, Z. Brzezinski, G. Soros etc.
V Praze jsme v těsné spolupráci s IWM založili v roce 1990 Archiv Jana Patočky ve Filosofickém ústavu Akademie věd. Obsahy obou archivů udržujeme od té doby v totožnosti, s jediným rozdílem: v Praze jsou originály, ve Vídni kopie; v Praze se také s vydatnou pomocí IWM pracuje na českém vydání Sebraných spisů Jana Patočky.
Bez obětavého nasazení Krzysztofa Michalského si mnohé z toho, čeho bylo dosaženo, především pokud jde o světovou recepci Patočkova díla, nedovedeme představit. Budiž mu za to vzdán dík. Jeho vídeňskému Institutu přejeme, aby ani po ztrátě svého charismatického zakladatele nepolevil ve svém bohulibém úsilí.
Autor je vedoucí Archivu Jana Patočky, Centrum pro teoretická studia,
společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.
