"Dokud soud nerozhodne, pohlížíme na ženu jako na nevinnou," uvedl lékařský náměstek liberecké nemocnice Radko Janoušek.
Lékařka krátce po tragédii vykonávala konziliární službu, kdy dohlížela na to, zda pacienti absolvovali před operací veškerá vyšetření. S krví tedy nepřišla do styku. "Nyní opět pracuje na anesteticko-resuscitačním oddělení," podotkl Janoušek.
Sedmdesátiletý pacient se vloni 12. března podrobil operaci výdutě tepny. Při transfúzi dostal přes padesát mililitrů krve, která měla jinou skupinu než jeho. Osm hodin po zákroku zemřel.
Vedení nemocnice po tragédii prověřovalo, zda se krev při přesunu z transfúzní stanice na operační sál nemohla zaměnit. "To jsme vyloučili. Krev, která putovala na sál, byla v pořádku. K záměně došlo až těsně před zákrokem," uvedl tehdy Janoušek.
Zdravotní stav pacienta se začal zhoršovat už na sále. "Kromě krve mu lékaři podávali další léky, takže jsme nevěděli, zda zrovna ony třeba nevyvolaly nežádoucí alergickou reakci," dodal Janoušek. "Tým však musel zákrok dokončit. Potom jsme muže převezli na ARO. Tam zemřel."
Podle zástupce ředitele pražského Ústavu hematologie a krevní transfúze Petra Turka byl skutečně mezi krví pacienta a krevní konzervou výrazný rozdíl. "Zjistili jsme to tak, že jsme porovnávali vzorky pacientovy krve odebrané před zákrokem s krví, kterou dostal při operaci," uvedl před časem Turek.
Podobné tragédie se na operačních sálech neodehrávají příliš často. "V České republice jsme za posledních deset let napočítali pět šest podobných případů," podotkl Turek.
V ČR se totiž dělá takzvaná zajišťovací zkouška. Transfúzní stanici se sice přesně zadá, jakou krev bude pacient potřebovat, ale zda je vše opravdu v pořádku, kontrolují těsně před zákrokem členové operačního týmu.
V liberecké nemocnici se stal podobný případ zhruba před třiceti lety. "Rozdíl mezi krví pacienta a darovanou konzervou však lékaři odhalili včas, takže se nic nestalo," podotkl Janoušek.
