Smlouva obsahuje detaily spolupráce v rámci projektu česko-slovenského nebe (více jsme o něm psali zde). Dokument sice ještě není schválen v parlamentech, během ratifikace se však už obsahově měnit nebude.
Základním bodem je dohoda, že si české a slovenské letectvo dokáže vypomoci v případě, který po 11. září 2001 sice nenastal, dodnes ale budí obavy - tedy při hrozbě či pokusu o využití uneseného letadla k sebevražednému útoku. Stručně řečeno v sestřelu dopravního letadla, nebude-li jiná možnost.
Slovenské stíhačky MiG-29 |
A pak také řešení případné dočasné neschopnosti jedné smluvní strany zajišťovat ochranu vlastního nebe svými silami.
Zdálo by se, že to poukazuje právě na slovenské letectvo, které využívá posledních pár kusů dosluhujících stíhaček MiG-29 a výhledově si plánuje pořídit či po českém vzoru pronajmout nové letouny. Právě to by se v takové dočasné neschopnosti mohlo ocitnout. Operativně ale už na letouny sousedů spoléhali i Češi - to když v roce 2012 Rusové havarovali na čáslavském letišti s antonovem a tato jediná stíhací základna byla kvůli vyšetřování uzavřená (psali jsme zde).
Stojí za to dodat, že v bojových podmínkách by samozřejmě měly prioritu bojové lety a zmíněná nehoda by letiště neuzavřela.
Smlouva a protivzdušná obranaEvropské členské státy NATO zajišťují ochranu vzdušného prostoru prostřednictvím aliančního systému protivzdušné obrany, který je jedním z pilířů kolektivní obrany. Členové NATO do něj poskytují zejména stíhací letouny. ČR nepřetržitě vyčleňuje dva gripeny. Systém je určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami a nezajišťuje obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku. Smlouva právě toto řeší. Dále je jejím předmětem možnost pomoci, pokud jeden smluvní stát dočasně nedokáže zabezpečit ochranu vzdušného prostoru svými prostředky. |
Podle smlouvy by poskytovatel techniku a personál - typicky letoun s pilotem - zkrátka svěřil pod velení žadatele. To znamená, že by například slovenské velení český letoun řídilo, rozhodlo o případném odpalu rakety - ale také za takový zásah neslo náklady a zodpovědnost.
Smlouva výslovně uvádí, že případné trestné činy příslušníků ozbrojených sil poskytovatele budou řešené ve výlučné trestní jurisdikci poskytovatele. Tedy Češi podle českých zákonů, Slováci podle slovenských. Nároky jiných zemí či leteckých společností spojené s případným zásahem bude řešit strana, která si zásah vyžádala (a například i povolila střelbu).
Dohoda také chrání identitu účastníků zásahu. Pokud by se například země, jejíž civilisté na palubě uneseného letadla zahynou, domáhala zjištění osobních údajů pilota či dalších na zásahu se podílejících činitelů, nesmí je Češi zveřejnit bez souhlasu Slováků a naopak. Vzájemné „krytí“ ovšem platí i v jiných případech, nejen v nejhorším možném scénáři.
O projektu společného česko-slovenského nebe se diskutuje už dlouhé roky. První plány se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem. Česko-slovenská vzdušná spolupráce by se pak v budoucnu, pokud si Slovensko pořídí letouny Gripen, mohla rozšířit i o sdílení servisních a výcvikových kapacit.
Takhle české gripeny asistují letadlu v nesnázích:
13. října 2014 |
