Může se stát, že nový premiér naopak neuspěje? Jakkoli dějiny nelze předvídat, některé výmoly a zátarasy, které na mizerné silnici spanilé jízdě do civilizace překážejí, vidíme už teď. Tenhle autobus se nehodí pro toho, kdo chce strávit bezstarostnou dovolenou snů. Evropa je daleko.
Především se chystá k rozšíření jako patnáctiletý mladík k prvnímu sexu. S velkými nadějemi, ale ještě většími rozpaky a strachem. Právem - hromadný nápor desítek milionů hladovců z převážně chudých zemí může veleúspěšný projekt po padesáti letech pohřbít. Proto možná převáží tendence k opatrnosti - velký třesk se může rozdělit na skupiny nebo posunout, což by byla pro zdejší optimismus velká rána.
Už teď je jisté, že se zemi nepodaří vyjednat zcela rovné podmínky. Vůči dosavadním členským státům budou na tom hůře zejména zemědělci. Vláda se ocitne v palbě skutečných i účelových euroskeptiků a bude muset vysvětlovat a vysvětlovat.
I když vládci Evropy dodrží slovo, čeká ještě domácí referendum. Proevropské hlasy zatím převažují, ale protievropská demagogie je mnohem účinnější než chabá proevropská propaganda. Prohrané referendum by vládě právem srazilo vaz a poškodilo zemi více než cokoli za posledních třináct let.
Zničit ji však může paradoxně i vítězství. V roce 2004 se rozhodně ještě nenaplní žádná velká očekávání, naopak mohou stoupnout ceny. Lidé se budou muset orientovat v ještě složitějším prostředí než nyní. Mohou hledat kozla, na nějž by rituálně hodili svou nespokojenost. Kabinet, který spojuje své jméno s Evropou, se nabízí.
Hladkou jízdu tedy nečekejme a přejme si, aby ten chlapík za volantem nespal, nic nepašoval měl vůz v pořádku. I když nám ten řidič třeba není sympatický, jedeme v tom taky.
