Způsob odměn, jaké dostávala Jana Nagyová, šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase, nebude po přijetí nového služebního zákona možný. Měla by to být nejvíce pětina ročního příjmu.

Způsob odměn, jaké dostávala Jana Nagyová, šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase, nebude po přijetí nového služebního zákona možný. Měla by to být nejvíce pětina ročního příjmu. | foto: Dan Materna, MAFRA

Služební zákon skoncuje s odměnami, jaké dostávala od Nečase Nagyová

  • 102
Na odměny převyšující základní plat, jaké dostávala od bývalého premiéra Petra Nečase šéfka jeho kabinetu a nyní už i jeho žena Jana Nečasová, dříve Nagyová, mohou úředníci po přijetí nového služebního zákona zapomenout. Odměny k tarifním platům mají být omezeny určitým procentem celkového ročního příjmu, mluví se nejvýše o pětině.

"Není podstatné, zda ve Sněmovně zvítězí varianta 15 nebo 30 procent," uvedl šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD. Nemělo by se už ale stávat, že odměna přesáhne běžný plat.

Po pádu Nečasova kabinetu zveřejnil Úřad vlády, že Nagyová měla v roce 2011 roční plat 998 280 korun a odměnu dostala ve výši 1 220 000 korun. O rok později dostala ke stejnému platu odměnu 840 tisíc. Vrchní ředitelé sekcí dostávali statisícové odměny i za premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera, nejvyšší částka ale byla "jen" 293 tisíc. (více o platových poměrech úředníků na Úřadu vlády zde)

Z pondělního jednání zástupců koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyplynulo, že smluvní platy ve státní správě se schválením novely služebního zákona skončí. Pro úředníky budou platit jen tarify, navíc bude omezena výše možných odměn. Stále se jedná o nastavení příplatků pro "odborníky". Příplatky by byly podle představ sociálních demokratů možné jen ve výjimečných případech.

"My bychom rádi za hnutí ANO, aby byli dobře oceněni kvalifikovaní lidé ve státní správě, protože pokud bude kvalitní státní správa, omezíme značné výdaje na předražený outsourcing," řekl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Jisté zatím není, kolik z 80 tisíc úředníků bude muset složit zkoušku, aby mohli pokračovat. Všechny vedoucí úředníky ale čeká výběrové řízení. Služební zákon by se měl vztahovat na všechny centrální úřady a na vyjmenované organizace státu. Wagenknecht řekl, že pod zákon budou muset spadat všechny úřady, které poskytují peníze z evropských strukturálních fondů.

O zákonu budou v příštích dnech jednat předsedové stran.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video