Zásada seriózních novin je jasná: novinář se musí vždy držet stranou děje, o kterém referuje.
Na druhé straně je vážné nebezpečí, že kterýkoliv politik napříště v nepříjemném případu vykonstruuje obžalobu proti novinářům, kteří o něm píší, a znemožní žurnalistům dbalým profesních pravidel dál konat svou práci. Nepodložené trestní oznámení z Úřadu vlády, kde pomlouvačný pamflet Olovo vznikl, je toho nejhorším příkladem.
Každému soudnému člověku je jasné, že žaloba na redaktory MF DNES je snahou odvést pozornost od praktik používaných mezi Zemanovými poradci. Že případ je vážný, když se premiér a jeho okolí nerozpakují zveřejnit takový nesmysl. Že žaloba je účelová - a tím podlá - a je vedena snahou poškodit důvěryhodnost listu a novinářů, kteří případ Olovo vypátrali a zveřejnili. Že Zeman v podobných situacích už vyčaroval řadu takových lživých obvinění. Že autoři trestního oznámení pracují s psychologickým předpokladem "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu" a že v mnoha sporech vyhrává ne ten slušný, ale ten drzý a neomalený.
Trestním oznámením se nyní zabývá policejní vyšetřovatel a ten se na základě shromážděných důkazů rozhodne, zda věc odloží, nebo vznese proti redaktorům MF DNES obvinění. On tedy posoudí, zda na tvrzeních Úřadu vlády něco je, nebo ne.
My jsme stroprocentně přesvědčeni, že jeho verdikt bude: Sabina Slonková a Jiří Kubík se ničeho protiprávního nedopustili. Nemůže ani dospět k jinému závěru. Konstrukce, že někoho navedli, aby text Olovo nahrál do počítače na Úřadu vlády, a pak ho od dotyčné osoby "získali", je totiž zcela nepravdivá, a na první pohled účelově vymyšlená. V tom si je redakce jista a je si jista také profesionálním postupem a důvěryhodností obou svých špičkových reportérů.
MF DNES není institucí, která tento nebo nějaký jiný případ zorganizovala a financovala, a bude Olovo dál sledovat až do úplného vyjasnění. Je to přece velmi vážná záležitost a redakce má nástroje - především důkladnou diskusi nad každým textem, jak si přes všechna obvinění udržet chladnou hlavu a psát věcně a přesně.
Ale jedna pochybnost zůstává a budou ji muset vyřešit i další novináři v podobných případech a budou se s ní patrně potýkat i čtenáři: jak vnímat podpisy Sabina Slonková a Jiří Kubík pod články o hanopisu Olovo, když oba naše reportéry premiér veřejně obvinil z účasti na případu? Když by museli psát sami o sobě? Naše odpověď v tuto chvíli zní: Než řekne vyšetřovatel svůj názor na trestní oznámení nebo než nastane nějaká jiná okolnost ukazující na pravého pachatele, bude případ sledovat jiný reportér MF DNES a Sabina Slonková a Jiří Kubík se budou věnovat své další obvyklé práci. Kdo si řekne: tak na jejich obvinění přece jenom něco je, podlehl Zemanově nečisté taktice. MF DNES za svými autory a jejich reportážemi jednoznačně stojí.
Ale zásadu "nepiš, když jsi aktérem děje" je dobré ctít, i když k opaku nutí hrubý nátlak.
Je to rozhodnutí riskantní, ale je podloženo vírou ve slušnost a dobré konce v demokratické společnosti, kterou, Zeman Nezeman, přece jsme.
Na druhé straně je vážné nebezpečí, že kterýkoliv politik napříště v nepříjemném případu vykonstruuje obžalobu proti novinářům, kteří o něm píší, a znemožní žurnalistům dbalým profesních pravidel dál konat svou práci. Nepodložené trestní oznámení z Úřadu vlády, kde pomlouvačný pamflet Olovo vznikl, je toho nejhorším příkladem.
Každému soudnému člověku je jasné, že žaloba na redaktory MF DNES je snahou odvést pozornost od praktik používaných mezi Zemanovými poradci. Že případ je vážný, když se premiér a jeho okolí nerozpakují zveřejnit takový nesmysl. Že žaloba je účelová - a tím podlá - a je vedena snahou poškodit důvěryhodnost listu a novinářů, kteří případ Olovo vypátrali a zveřejnili. Že Zeman v podobných situacích už vyčaroval řadu takových lživých obvinění. Že autoři trestního oznámení pracují s psychologickým předpokladem "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu" a že v mnoha sporech vyhrává ne ten slušný, ale ten drzý a neomalený.
Trestním oznámením se nyní zabývá policejní vyšetřovatel a ten se na základě shromážděných důkazů rozhodne, zda věc odloží, nebo vznese proti redaktorům MF DNES obvinění. On tedy posoudí, zda na tvrzeních Úřadu vlády něco je, nebo ne.
My jsme stroprocentně přesvědčeni, že jeho verdikt bude: Sabina Slonková a Jiří Kubík se ničeho protiprávního nedopustili. Nemůže ani dospět k jinému závěru. Konstrukce, že někoho navedli, aby text Olovo nahrál do počítače na Úřadu vlády, a pak ho od dotyčné osoby "získali", je totiž zcela nepravdivá, a na první pohled účelově vymyšlená. V tom si je redakce jista a je si jista také profesionálním postupem a důvěryhodností obou svých špičkových reportérů.
MF DNES není institucí, která tento nebo nějaký jiný případ zorganizovala a financovala, a bude Olovo dál sledovat až do úplného vyjasnění. Je to přece velmi vážná záležitost a redakce má nástroje - především důkladnou diskusi nad každým textem, jak si přes všechna obvinění udržet chladnou hlavu a psát věcně a přesně.
Ale jedna pochybnost zůstává a budou ji muset vyřešit i další novináři v podobných případech a budou se s ní patrně potýkat i čtenáři: jak vnímat podpisy Sabina Slonková a Jiří Kubík pod články o hanopisu Olovo, když oba naše reportéry premiér veřejně obvinil z účasti na případu? Když by museli psát sami o sobě? Naše odpověď v tuto chvíli zní: Než řekne vyšetřovatel svůj názor na trestní oznámení nebo než nastane nějaká jiná okolnost ukazující na pravého pachatele, bude případ sledovat jiný reportér MF DNES a Sabina Slonková a Jiří Kubík se budou věnovat své další obvyklé práci. Kdo si řekne: tak na jejich obvinění přece jenom něco je, podlehl Zemanově nečisté taktice. MF DNES za svými autory a jejich reportážemi jednoznačně stojí.
Ale zásadu "nepiš, když jsi aktérem děje" je dobré ctít, i když k opaku nutí hrubý nátlak.
Je to rozhodnutí riskantní, ale je podloženo vírou ve slušnost a dobré konce v demokratické společnosti, kterou, Zeman Nezeman, přece jsme.
