Podle vědců z manchesterské univerzity a z londýnského přírodovědeckého muzea by soli v meteoritu měly být nejstarším dosud nalezeným materiálem na Zemi. Jejich částice pocházejí z doby, kdy sluneční soustava, která vznikla z vířivého prachu a mlhoviny před 4,6 miliardy let, byla teprve dva milióny let stará. Soli navíc dokazují, že
sluneční soustava vznikala převážně ve vlhkém a teplém prostředí.
Klíčem pro určení stáří této části skály, která se pravděpodobně ulomila z
asteroidu, byla malinká stopa po vypařování plynů. Vypařená sůl ukazuje na výskyt vody na "domovském" asteroidu v prvních několika miliónech let existence sluneční soustavy. To podle vědců znamená, že podmínky pro výskyt života existovaly alespoň na několika místech sluneční soustavy dříve, než vzniklo Slunce, planety a asteroidy.
"Teplota, při které může existovat život, je teplota, při které je voda ještě kapalná. Sůl ukazuje, že voda kapalná byla." Vědci však říkají, že to ještě neznamená, že na meteoritu život opravdu existoval.
Experti analyzovali soli v tomto úlomku a nalezli xenon, jód a izotopy argonu. Překvapivým objevem bylo množství xenonu-129, který se formoval při rozpadu jódu - 129 a který byl klíčem pro datování úlomku. Jód-129 existoval ve sluneční soustavě dříve, ale nyní se na Zemi již nenachází.
13. června 2000 13:55
