"Čekáme, kdy začne nový cyklus aktivity, zdá se, že by se mohl rozjíždět," sdělil iDNES.cz Tomáš Vaněk z Astronomického ústavu Akademie věd.
Jeho kolegové z Ruska uvedli, že aktivita Slunce se bude do konce října stupňovat. Podle Vaňka by se sice situace neměla přehánět, nicméně Slunce se blíží k období, kdy by se skutečně mohly dít silné erupce.
Souvisí to s jedenáctiletým cyklem, v němž se aktivita Slunce mění. Vrcholem je období silného nárůstu, které je typické výrazným množstvím skvrn na povrchu Slunce. Vědci čekají na rozběhnutí nového cyklu už přes dva roky.
"V letech 2002 a 2003 proběhlo poslední maximum sluneční činnosti. V roce 2007 jsme čekali nástup dalšího cyklu," upřesnil Vaněk.
Rychlost částicv kilometrech za sekundu sluneční vítr: 300-500 |
Původem sluneční aktivity jsou magnetická pole, která mohou být v některých oblastech značně složitá. "Dochází tam k přerušení magnetických siločar, které jsou naplněné částicemi, jako elektrony a protony" uvedl vědec.
Částice se pak vymrští a šíří se v podobě oblaků prostorem. Jejich nejznámějším projevem je polární záře - narazí totiž na zemskou magnetosféru, která je nejslabší právě u pólů, a pronikají dál do atmosféry. Mohou mít ale silnější efekt.
"Geomagnetické bouře ruší rádiové vlny. Důsledkem je také ohřátí vrchní vrstvy atmosféry, která se tak zvětší. Tehdy se musí například odložit start raketoplánu, protože by nemuselo stačit palivo k překonání atmosféry," dodal Vaněk. Velmi silné bouře pak způsobují problémy na vedení vysokého napětí a také ropovodech.
Před erupcemi se dá včas varovat. Podle Tomáše Vaňka potřebují například protony jeden až dva dny na to, aby dorazily k Zemi.
