K takzvané "optimalizaci" středního školství, ke kterému jednotlivé hejtmany vyzval před časem ministr školství Josef Dobeš, přistoupil i Jihomoravský kraj. V pátek představil svou koncepci.
V první vlně se rušení míst na středních školách dotkne 24 institucí. V kraji ubude 2000 míst a z původního počtu škol jich zůstane 12. Důvodem jsou chybějící peníze, ale také žáci. Krajské školy jsou dnes zaplněny ze tří čtvrtin. (Více o slučování na jihu Moravy čtěte zde)
"Vyzvali jsme hejtmany a jejich kraje, aby se zamysleli nad tím, jestli mají ve svém kraji nepotřebné nebo málo obsazené školy tak, aby se daly sloučit. Nyní je na krajích, aby si udělaly analýzu a rozhodly, zda mají školy sloučit nebo ne a které. Kraje přislíbily, že k optimalizaci přistoupí," uvedla mluvčí ministerstva Lucie Kubovičová.
"Optimalizace středního školství ovšem nezohledňuje jen demografický vývoj, ale i další důležité aspekty. Třeba situaci na trhu práce, změny ve financování, sociální změny. Vzhledem k jejich variabilitě bude proces optimalizace pravděpodobně probíhat neustále," uvedl šéf Asociace krajů České republiky a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.
Co si ministerstvo od firemních školek slibuje?Podpora firemních školek by měla napomoci k řešení otázky související s aktuálně omezenými kapacitami veřejných mateřských škol a umožnit návrat zaměstnanců firem na pracovní trh, současně podpořit finanční soběstačnost rodin a dětem zaměstnanců by měla poskytnout přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání. MŠMT |
Kubovičová dodala, že síť středních škol je přebujelá a stále fungují instituce, jejichž obsazenost je i šedesátiprocentní. "Provoz je přitom nákladný a daňové poplatníky stojí spoustu peněz, ušetřilo by to stamiliony korun a zlepšilo kvalitu školství," dodala.
Kraje přebujelost škol uznávají. "Vzhledem k dlouhodobým trendům demografického vývoje, kdy významně klesá počet žáků ve středních školách, se většina krajů rozhodla na tuto skutečnost reagovat omezováním některých kapacit," přitakal Hašek.
Kromě jižní Moravy je rozhodnuto například i v Plzeňském kraji, Jihočeském, Ústeckém nebo Libereckém kraji. Jinde tento proces ještě probíhá.
"Třeba v Ústeckém kraji vznikla sloučením 42 subjektů na 21 takzvaná síť páteřních škol. V Plzeňském kraji bylo sloučeno 12 subjektů a vzniklo 6 silných. V Libereckém kraji našli zastupitelé odvahu sloučit pouze dvě odborné školy do jedné. Zlínský kraj slučoval 8 subjektů do 4," jmenoval některá další sloučení Hašek.
Kvůli úbytku žáků dostanou kraje od státu na přímé náklady o 4 miliardy korun méně. "Minimálně tuto částku bychom potřebovali uspořit, aby pracovníci škol mohli dostávat odpovídající platy," dodal hejtman.
Ze středních škol na školky
Ušetřené peníze chce ministerstvo školství využít na potřebné projekty. Chybí například firemní školky, které chce Dobeš podpořit, protože se po nich zvyšuje poptávka. Ušetřilo by to situaci mnoha rodičům.
"Ty budou brány jako soukromé a po splnění určitých podmínek budou zařazeny do rejstříku MŠMT a budou ministrem podporovány. V prvním roce dostanou na dítě 60 procent z třítisícového normativu na žáka, v dalších letech po úspěšných inspekcích pak 100 procent peněz," doplnil Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva školství.
Kolik si nové firemní školky vyžádají peněz, ministerstvo zatím nevyčíslilo. "Záleží to na počtu dětí, kteří ve firemních školkách budou a na počtu nových školek. Financovat se totiž budou stejně jako soukromé mateřské školy.
Nepředpokládáme, že nové firemní školky vzniknou najednou, ale postupně. Navíc, řada výdajů nemusí být v tomto případě nutně zvyšujících, do firemních školek totiž mohou přestoupit i děti, které už do nějakých mateřských škol chodí," dodal Kubas.
Rejstříky jsou povzbuzením i jedinou kontrolou
Podle místopředsedy Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek Martina Navrátila jsou rejstříky a finanční podpora školek povzbuzením a také jedinou možností, jak může ministerstvo tyto instituce a jejich kvalitu kontrolovat.
"Kromě zaplaceného normativu je pro firemní školky výhodou také to, že nejsou plátci DPH. Nevýhodou naopak je, že se tam nedají střídat děti jako v soukromých školkách. Když tedy máte zapsáno konkrétních dvacet dětí, už další přibrat nemůžete. Firemní školky naopak potřebují děti střídat - když má maminka zkrácený pracovní úvazek a dává dítě do školky jen dva dny v týdnu, zbývající tři by mohlo chodit jiné dítě," vysvětlil Navrátil.
Vyřešena podle Navrátila není ani podmínka související s věkovou hranicí dítěte umístěného do školky. Zatím tedy není jisté, jestli musí dosahovat tří let, nebo bude možné do dotovaných školek přijímat i mladší děti.
"Firemní školky potřebují především krátkodobější umístění často mladších dětí. Pozorujeme, že zařízení často nahrazují jesle a požadavky se stupňují na čím dál mladší děti. V jedné školce jsou umísťovány na pár hodin i malé děti kolem osmi měsíců, je to jedna z nejvyužívanějších služeb," poznamenal Navrátil.
Zákon, který podpoří firemní školky, leží ve Sněmovně. Druhým čtením má projít v září. Pokud vše proběhne podle plánu, vzejde v platnost 1. ledna 2012.
