"Nemyslím si, že důsledek zákona o určení daní bude právě ve vzniku černých skládek. To koření spíš v morálce lidí," míní naopak starosta vísky Chlum na Třebíčsku Pavel Sedlák.
Sedlák míní, že integrace především odlehčí samosprávě, v níž nyní v malých obcích působí funkcionáři, neuvolnění ze zaměstnání. "Jistě bude v té obci někdo, kdo ji bude na střediskové obci zastupovat. Když bude někdo chtít někde udělat černou skládku, tak ho asi stejně neuhlídáme ani teď," řekl Sedlák.
V Jihlavském kraji v současnosti výrazné snahy o integraci dosud žádné malé obce neprojevují. Místopředseda Spolku pro obnovu venkova Bohuslav Blažek nicméně s Vystrčilem souhlasí: podle něj bude riziko zhoršení způsobu likvidace odpadů jedním z negativních dopadů integrace.
Jejich kořenem bude jev, který při ztrátě suverenity malých obcí podle něj nastane a kterému odborníci říkají ztráta sociální kontroly. "Ta funguje tehdy, pokud se někdo identifikuje s lokalitou, kde žije, třeba i jako přistěhovalec. Potom se podílí na sociální kontrole, která se týká ohromné spousty věcí," řekl Blažek.
Sociální kontrola má sice také negativní stránky, ale její pozitiva převažují. Podle Blažka v obci, kde funguje, je například nízký, nebo žádný vandalismus. "Neznamená jen represi, ale i projev solidarity: že se pozná, že je někdo v obci nemocný, nebo si lidé všimnou, že tamhle ten člověk teď nějak hodně pije... Nejsou to jenom drby, je to zároveň projev jisté účasti, která může přejít k aktivní solidaritě. Platí to stejně v případě zakládání černých skládek, jako i v jiných oblastech," uvedl Blažek.
Zástupkyně hejtmana Marie Černá, zodpovědná v kraji za regionální rozvoj, je však přesvědčena, že klíč drží vždy v rukou konkrétní lidé: v každé obci proto bude jiná situace. "Tam, kde po integraci lidé ztratí aktivitu, tak k tomu fenoménu v oblasti nakládání s odpady dojít může. Ale tam, kde už jsou pasívní teď, tak se může něco změnit i k lepšímu, až budou pod křídly aktivnější obce," řekla.
