Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovinsko a Chorvatsko se hašteří o moře

  0:01aktualizováno  0:01
Příbuzné jazyky, společná historie, totožné zájmy. Ani to nestačí, aby se dva sousedé dohodli na tom, jak si rozdělit několik desítek kilometrů čtverečních mořského dna jménem Piranský záliv. Chorvatsko je s Jaderským mořem tak spjato, že pamatovat si zde přesnou délku pobřeží se nenosí.

Dělá to každopádně něco přes tisíc kilometrů. Slovinci si na čísla potrpí již více: jejich pláže měří přesně 42 kilometrů. Chorvaté si však činí nárok i na tyto vody.

Z hlediska Středoevropana těžko pochopitelný spor vyvrcholil letos v září, kdy Lublaň odvolala svého velvyslance v Záhřebu a slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel vyslovil nevyslovitelné: pokud Záhřeb necouvne, zváží Lublaň svou podporu kandidatury Chorvatska do EU.

Od čeho má vlastně Záhřeb couvnout? Od dlouhodobého záměru vyhlásit vody Piranského zálivu za svou hospodářskou zónu. Slovinsko by tak ztratilo možnost volného rybolovu, těžby surovin z mořského dna a přišlo by také o koridor do mezinárodních vod.

Obavy Lublaně se zvenku jeví celkem oprávněnými a také v zahraničí vzbuzují jisté sympatie. Smůlou pro menšího z obou soupeřů je skutečnost, že Záhřeb si zřejmě počíná zcela v souladu s mezinárodním právem.

Slovinsko má prostě nešťastnou geografickou polohu. Každý stát může prohlásit pobřežní vody do vzdálenosti 360 kilometrů za svou výlučnou ekonomickou zónu, přičemž za její hranici se obyčejně stanoví střední linie - čili spojnice bodů vzdálených stejně od pobřeží všech sousedících zemí.

Jakmile tak však učiní Chorvatsko a Itálie současně - a obě země to mají již dlouho v plánu - pro Slovinsko na Jadranu prostě nezbude místo.

Tento stav zůstává pro Lublaň hrozbou již řadu let. Tak proč pohrozila tou nejtěžší zbraní - blokádou Chorvatska na cestě do EU právě teď? Protože ji Záhřeb vytlačuje i z toho minimálního manévrovacího prostoru, který jí ještě zbyl.

Lublaň dosud stavěla na slovíčkaření okolo článku 15 konvence OSN o mořském právu. Ten řeší otázku, jakým způsobem mohou státy "prodlužovat své přímořské hranice". Jenže obě země se na pobřežní hranici od roku 1991 stále nedohodly.

Článek 15 také ruší předchozí ustanovení, pokud je to "nutné z důvodu historického uspořádání, případně na základě jiných okolností".

Podle Lublaně je právě toto oním případem, neboť před rokem 1991 patřilo jaderské pobřeží celé Jugoslávii. Na základě podobné právní argumentace bylo v červenci 2001 dosaženo oboustranného kompromisu, podle něhož byla sepsána dohoda.

Ta přidělila 80 procent vod Piranského zálivu Slovinsku a zbytek Chorvatsku, které si tak zachovalo kontinuální mořskou hranici s Itálií. Lublaň za to získala úzký koridor do mezinárodních vod. Události brzy nato nabraly rychlý spád, avšak zcela opačným směrem.

Chorvatský parlament odmítl dohodu ratifikovat. Chorvatští rybáři začali bránit slovinským kolegům v přístupu na moře. Krize nastala loni v srpnu, kdy chorvatská justice zatkla rybáře Joška Joraše a uložila mu pokutu v přepočtu asi 30 tisíc Kč za "pobuřování".

Kdo přijde o moře, nemá v politice naději Zatímco Joraš držel hladovku a doma se z něj stával národní hrdina, poslal chorvatský premiér Ivica Račan svému protějšku (dnešnímu prezidentovi) Janezovi Drnovšekovi dopis, v němž jej informoval, že dohodu nemůže podepsat. Vyjádřil přitom naději, že Drnovšek tuto skutečnost přijme s pochopením.

Taková slova ovšem nemohla padnout na úrodnou půdu v zemi, kde bývalý ministr zahraničí Boris Frlec jednou prohlásil: "Kdo ztratí Piranský záliv, ten nemá v politice žádnou budoucnost." Slovinsko má od té doby nového premiéra Antona Ropa, avšak problém zůstává. Námořní spor je přitom jen jedním z příkladů hašteřivého
(ne)přátelství mezi oběma sousedy.

Spor o rozdělení jaderné elektrárny Krško se již vyřešil, ale např. zadržování vkladů drobných chorvatských střadatelů Lublaňskou bankou nadále zatěžuje vzájemné vztahy. A ty nejsou vůbec růžové - podle průzkumů veřejného mínění jsou Slovinci nejméně oblíbeným sousedem v Chorvatsku a naopak.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

O Hrad se utkají Zeman s Drahošem. Ten má podporu většiny ostatních kandidátů

Kandidát Jiří Drahoš se v pražském volebním štábu raduje z postupu do druhého...

Do druhého kola prezidentských voleb postoupí Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Dosavadní prezident dostal 38,56 procenta...

Na prezidenta se hnala polonahá žena. Zeman je Putinova děvka, křičela

V místnosti, kam přišel volit prezident Miloš Zeman, se vysvlékla žena, skočila...

V místnosti, kam přišel volit Miloš Zeman, se vysvlékla žena a rozeběhla se k prezidentovi. Na obnažené hrudi měla...



Policie vyšetřuje několikanásobnou vraždu v chatě, kde žili rodiče a tři děti

Policie střeží vchod do zahrádkářské osady, kde se našli tři mrtví.

Policisté vyšetřují vraždu v chatové oblasti u Střížovic na Ústecku. „Na místě byly nalezeny tři oběti,“ uvedl...

Na okraji Prahy havaroval autobus. Tři lidé zemřeli, zraněných jsou desítky

Tragická nehoda autobusu u Horoměřic (12. ledna 2018)

Tři lidé zemřeli při nehodě linkového autobusu a osobního auta u Horoměřic u Prahy, zraněných je přes čtyři desítky,...

Angličtina kandidátů se liší. Nejlepší byl Horáček, vypravěčem dne Hannig

Michal Horáček při debatě osmi prezidentských kandidátů na iDNES.cz. (9. ledna...

Na prezidentské kandidáty čekalo v úterní superdebatě iDNES.cz, MF DNES a Rádia Impuls malé překvapení. V polovině...

Další z rubriky

Dánové obžalovali vynálezce. Novinářku buď uškrtil, nebo jí podřízl hrdlo

Dánský vynálezce Peter Madsen poté, co byl  záchraněn ze své ponorky Nautilus...

Dánská prokuratura v úterý obžalovala konstruktéra Petera Madsena z vraždy švédské novinářky Kim Wallové. O život ji...

Silná exploze v belgických Antverpách zabila dva lidi a čtrnáct zranila

Silná exploze v Antverpách na severu Belgie, při které byly v pondělí zničeny...

Pondělní exploze v Antverpách na severu Belgie si vyžádala dva mrtvé a čtrnáct zraněných. Příčina není známa, zřejmě...

Dívka tvrdila, že jí muž odstřihl hidžáb. Podle policie si věc vymyslela

Khawlah Noman mluví s reportéry ve škole v Torontu. (14. 1. 2018)

Torontská policie vyšetřovala případ jedenáctileté dívky, které podle jejích slov neznámý pachatel na cestě do školy...

Najdete na iDNES.cz