Migaše se zastalo se jej i ministerstvo zahraničí, které reportáž označilo za tendenční.
Podle Markízy Migašovi během studia v Kyjevě důstojník StB z československého velvyslanectví nabídl spolupráci. Migaš "ochotně přislíbil spolupráci jako důvěrník", citovala televize z archivních dokumentů.
Kategorie důvěrník však nemusela podle slovenských pravidel znamenat vědomou spolupráci s StB.
Migaš údajně podle Markízy důstojníka rozvědky informoval o tom, co říkají polští studenti politické situaci v Polsku. Údajně také zjistil informace o dvou stážistech ze západního Německa, před návratem domů prý informoval pracovníka rozvědky o názorech rektora univerzity na československé studenty.
"Nikdy jsem nekomunikoval (s StB), takže jsem ani žádné úkoly nedostával," řekl Markíze k obviněním.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že Migaš stejně jako všichni slovenští velvyslanci musel před vycestováním na diplomatickou misi celou řadu odborných, ale i bezpečnostních a morálních kriterií.
"Podle platných zákonů minulost všech kandidátů na velvyslanecká místa důkladně posuzuje několik státních institucí, a to i z hlediska případné spolupráce s StB. Celkově pak vše posuzuje Národní bezpečnostní úřad," uvedl mluvčí ministerstva Ján Škoda.
"Bez platné prověrky by Migaš nemohl být jmenován velvyslancem," dodal s tím, že reportáž tak hrubě útočí na lidskou důstojnost a čest velvyslance a tendenčně poškozuje slovenskou diplomacii.
Migaš byl před pádem komunistického režimu dlouholetým funkcionářem komunistické strany. Před rokem 1989 působil v jejím ideologickém oddělení a učil na Vysoké škole politické. Šéfem parlamentu byl během první vlády Mikuláše Dzurindy v letech 1998 až 2002.
V minulosti také stál v čele Strany demokratické levice. Po odchodu z politiky se začal věnovat podnikání a obchodu s Ukrajinou. Tento týden od prezidenta převzal pověřovací listiny pro post velvyslance v Moskvě.
