Slovensko usiluje o velitelství NATO

Bratislava - Nový slovenský velvyslanec při NATO Igor Slobodník nepředpokládá, že by NATO v rámci reorganizace svého velení v budoucnosti případně přesunulo některé ze svých velitelství na území nových členských států aliance tedy ani na Slovensko, které by mělo o takový krok eminentní zájem.

"Přesun regionálních velitelství nepřichází v úvahu, protože jejich počet se snižuje a bylo by velmi zvláštní, kdyby se velitelství odstěhovala z tradičních členských zemí," řekl slovenský velvyslanec při NATO agentuře SITA.

Slobodník však nevyloučil, že Slovensko mohlo získat některé z výcvikových center NATO. Podobně i v České republice by mohlo vyrůst centrum pro boj se zbraněmi hromadného ničení a především výcvikové středisko proti biologickým a chemickým zbraním.

Na Slovensku již nyní působí v Liptovském Mikuláši školící středisko pro nižší štábní důstojníky partnerských států, zapojených do aliančního programu Partnerství pro mír.

Slovensko by se podle expertů mohlo perspektivně ucházet rovněž o centrum proti zbraním hromadného ničení, případně o výcvik ženistů, protiteroristických jednotek a nebo sil protichemické ochrany.

Severoatlantická aliance má dvě hlavní regionální velitelství - severní v Nizozemsku a jižní v Itálii. Ta se podle Slobodníka určitě stěhovat nebudou.

Aliance využívá rovněž regionální velitelství, ale právě jejich počet se chystá omezit. S návrhem na změnu v systému velení aliance přišly Spojené státy. Jak počátkem týdne oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, především kvůli novým misím v Afghánistánu a Iráku potřebuje NATO zjednodušit a zefektivnit velení operací.

Poprvé v historii NATO může dojít ke zrušení několika základen. Reorganizace velení

PŘÍLOHY

by totiž spočívala v zachování tří regionálních velitelství v Evropě - v italské Neapoli, nizozemském Brunnssumu a námořním velitelství v portugalském Lisabonu. Na ně by navazovalo šest nižších štábů, rozdělených po třech jako dosud na sever a jih Evropy. To předpokládá uzavření čtyř velitelství na této úrovni, včetně jednoho v řeckém městě Larissy a jednoho ve španělském Madridu.

Podle diplomatů se někteří spojenci brání uzavírání základen a velitelství na svém území a hádají se mezi sebou, kde co zůstane. Hlavní spor se vede především o vojenské přístavy mezi středomořskými členy Španělskem, Řeckem a Tureckem.

Podle Pentagonu však aliance musí učinit tento krok, aby se jí podařilo přejít z dávno zastaralého systému na nový a efektivní a mohla vybudovat mobilní a pružné síly rychlé reakce, jejichž jádro o síle 5 tisíc vojáků by mělo být připraveno k operacím už v říjnu.