„Nevíme o žádném případu, že by politik nedostal příslušný prostor k reakci. Naopak, časté jsou případy, že politici nejsou ochotni odpovědět ani na ty dotazy, které dostanou, nezřídka jde o vysoké státní funkcionáře a představitele Směru,“ uvedli vydavatelé.
Připomněli také, že ani rok od loňské vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky nebudou platit v zemi nová pravidla ochrany novinářů a zlepšení jejich postavení. Naopak, opět se podle asociace začínají objevovat útoky politických špiček na žurnalisty a na média.
Dlouhodobě komplikovaný vztah s médii má šéf Směru-SD Robert Fico, který média kritizoval za jejich práci i v souvislosti s politickou krizí po vraždě novináře Kuciaka. Ta loni vyústila ve Ficovu demisi z postu premiéra.
V případě schválení zmiňované novely tiskového zákona budou muset noviny, časopisy či tiskové agentury od května až na výjimky znovu bezplatně zveřejňovat reakce politiků na otištěná skutková tvrzení, která se dotkla jejich cti, důstojnosti nebo soukromí. Nově budou moci politici i veřejnost kromě využití takzvaného práva na odpověď požadovat ke stejnému článku také opravu případných faktických chyb, zatímco v současnosti právo veřejnosti na opravu zaniká v případě uveřejnění reakce.
Právo na odpověď politiků a veřejnosti na články novin, časopisů a tiskových agentur původně zavedla v roce 2008 první Ficova vláda. Opatření bylo součástí nového tiskového zákona, který vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací kvůli možnému ohrožení svobody tisku.
V roce 2011 vláda stran pravého středu premiérky Ivety Radičové právo politiků na zveřejnění reakce na články zrušila. V platnosti zůstala možnost domáhat se opravy faktických chyb.
Slovenská média dříve návalu žádostí politiků o otištění odpovědi nečelila, toto právo v době jeho platnosti ale využil například Fico. Iniciativu ohledně návratu práva politiků na zveřejnění odpovědi ohlásil právě Fico na sněmu své strany loni v prosinci.
